Boj proti klimatickým změnám patří nejen mezi pozitivní mezinárodně právní závazky států, ale čím dál častěji je skloňován též jako povinnost soukromoprávních obchodních korporací. K obdobnému závěru dospěl haagský obvodní soud ve svém rozsudku z 26. května 2021, kterým bylo nizozemské společnosti Royal Dutch Shell nařízeno snížit do roku 2030 emise CO2 pocházející z její činnosti o 45 % v porovnání s rokem 2019¹. Jedná se o první soudní rozhodnutí, kde byla tato povinnost uložena nadnárodní korporaci.

Hromadná žaloba k haagskému obvodnímu soudu byla podána skupinou sedmi nevládních organizací a více než 17 000 jednotlivců na základě nizozemského deliktního práva. Soud však připustil k účasti v řízení pouze šest z těchto organizací zastupujících výlučně nizozemské občany s odůvodněním, že zájmy ostatních navržených účastníků byly příliš rozdílné, případně neposkytovaly dostatečný podklad k závěru, že by tyto osoby byly výsledky řízení přímo dotčeny.

Žalobci ve svém podání poukázali, že Shell ročně vyprodukuje tři procenta všech celosvětových emisí CO2, čímž významně přispívá ke globálnímu oteplování. S ohledem na vědecké závěry o negativních dopadech klimatických změn žalobci argumentovali, že společnosti vznikl závazek řádné péče přijmout nezbytná opatření pro omezení množství vypouštěných emisí skleníkových plynů.

Soud se ve svém rozsudku ztotožnil s tvrzením žalobců, že podle nizozemského občanského zákoníku²  mají všechny právnické a fyzické osoby povinnost chovat se tak, aby svým jednáním nezpůsobovaly škodu. Standard řádné péče dále vyložil ve světle práva na život a ochrany soukromí a rodinného života zakotvených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (1950)³ a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (1966),⁴  přestože předmětné mezinárodní smlouvy nemají horizontální účinek. Z tohoto obecného principu soud následně dovodil odpovědnost společnosti Shell za snížení škodlivých emisí CO2 v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody.⁵

Samotný výpočet požadované míry této redukce je však spojen s řadou nejasností. Soud předně vyšel ze závazku států usilovat o zpomalení nárůstu průměrné teploty o 1,5 °C až 2 °C, čehož má být dosaženo snížením emisí skleníkových plynů o 45 % do roku 2030 oproti jejich hodnotám v roce 2010.⁶  Předmětné řízení se nicméně nezabývalo tím, jaké dopady mají aktivity Shell a jejích zákazníků v celosvětovém měřítku, ale jen na území Nizozemska. Soud dále nijak nezohlednil, že snižování emisí produkovaných jednotlivými ekonomickými sektory nepostupuje stejnou rychlostí, ale odvíjí se od míry způsobeného znečištění.⁷

Pro dosažení stanoveného cíle je tedy zásadně kladen zvýšený důraz na regulaci spotřeby uhlí než na spotřebu ropy či zemního plynu. Krátce po vynesení rozsudku společnost Shell uvedla, že plánuje podat odvolání. Lze tak očekávat, že výše uvedené otázky budou předmětem podrobného přezkumu v odvolacím řízení.

Přes své nedostatky je však rozsudek haagského obvodního soudu významným milníkem v boji proti klimatickým změnám, který upozorňuje na nutnost spolupráce též s nestátními aktéry. Svým dopadem výrazně přesahuje starší rozhodnutí téhož soudu ve věci Urgenda, kde byla povinnost snižování emisí skleníkových plynů řešena výlučně ve vztahu k jednotlivým státům.⁸

Autorka článku:   Nikola Kurková Klímová

______________________________________________________________________________________________________________________________________
¹ Rozsudek Obvodního soudu v Haagu ze dne 26. 5. 2021 ve věci Vereniging Milieudefensiea další proti Royal Dutch Shell PLC, ECLI:NL:RBDHA:2021:5339.
² Občanský zákoník Nizozemského království, svazek 6, oddíl 6.3.1, čl. 6:162.
³ Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, 4. 11. 1950, ETS 5, čl. 2 a 8.
⁴ Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, 16. 12. 1966, 999 UNTS 171, čl. 6 a 17.
⁵ Pařížská dohoda k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu, 12. 12. 2015, TIAS 16-1104.
⁶ IPCC (2018). Global Warming of 1.5°C: An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty (Ženeva: Světová meteorologická organizace).
⁷ International Energy Agency (2021). Net Zero by 2050, IEA, Paris: Net Zero by 2050 Scenario - Data product - IEA. Licence: Creative Commons Attribution CC BY-NC-SA 3.0 IGO.
⁸ Rozsudek Obvodního soudu v Haagu ze dne 24. 6. 2015 ve věci Urgenda Foundation proti Nizozemskému království (Ministerstvo místního rozvoje a životního prostředí), ECLI:NL:RBDHA:2015:7196.