DIENSTBIER, Jakub: Teorie mimořádného vládnutí.
Praha: Wolters Kluwer, 2024,
ISBN: 978-80-7676-836-9, 272 str.

Kniha doktora Jakuba Dienstbiera vychází z jeho disertační práce a představuje nejkomplexnější zpracování tématu mimořádného vládnutí ve výjimečných stavech v České republice. 

Tým projektu UNCE se v minulosti tématu mimořádných stavů rovněž několikrát věnoval, nejpodrobněji v monografii Výjimečné stavy a lidská práva,¹ a je to právě ochrana lidských práv, jež představuje v problematice mimořádného vládnutí v demokratických právních státech zřejmě nejzásadnější výzvu.

Na straně jedné z povahy věci musí docházet k omezování lidských práv za účelem odvracení krize a ochrany veřejného zájmu, na straně druhé i v mimořádných stavech státy odpovídají za respektování, ochranu a naplňování lidských práv (mají tedy v této oblasti jak negativní, tak pozitivní závazky).²

Monografie je významná nejen uceleným zpracováním tématu a reflexí řady děl významných zahraničních autorů věnujících se této problematice, ale přináší i celou řadu vlastních originálních myšlenek. Jde například o autorovo vlastní členění mimořádných situací podle intenzity hrozby a délky trvání anebo vlastní kategorizace modelů mimořádného vládnutí.

Zde autor vychází rovněž ze dvou kritérií: 1) zda mimořádné vládnutí probíhá ve speciálním právním režimu, anebo je využívána stávající legislativa, a 2) zda existuje předem daná regulace mimořádného vládnutí, anebo zda dochází k reakci státu ex post. Z podrobné analýzy výhod a nevýhod jednotlivých modelů mimořádného vládnutí dochází autor k závěru, že pro náhlé a intenzivní krize je vhodnější dualistický model ex ante, což znamená, že předem vznikne legislativa, která je speciálně určena pro mimořádné vládnutí.³

Pro mimořádné situace, které trvají delší dobu, označované autorem podle míry ohrožení buď jako napětí nebo jako deprese, je naopak vhodnější přijmout monistický model s regulací ex post přizpůsobenou dané mimořádné situaci, ovšem s tím, že budou existovat institucionální záruky proti zneužití krize a proti tomu, aby se mimořádné vládnutí stalo permanentní.⁴

Z teoretických základů práce bych vyzdvihl jednak její ukotvení v neoinstitucionalistické teorii Oty Weinbergera⁵ a plánovací teorii práva Scotta Shapira,⁶ jednak orientaci na teleologické a axiologické pozadí právní úpravy v podobě hodnot a právních principů, které mají být základem pro jednání státu v mimořádných situacích v případě, že absentuje explicitní právní úprava.

Autorův silný argument proti extralegálním modelům mimořádného vládnutí se opírá právě o existenci základů právního řádu, které mají být i v mimořádných situacích respektovány. K těmto základům bezpochyby patří důraz na respektování, ochranu a naplňování lidských práv.

Autor článku:    Pavel Ondřejek

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ BÍLKOVÁ, Veronika, KYSELA, Jan, ŠTURMA, Pavel (eds.) a kol.: Výjimečné stavy a lidská práva. Praha: Leges, 2016. 
² Respect for Democracy, Human Rights and the Rule of Law during States of Emergency – Reflections. Benátská komise [online] (autoři zprávy: Nikos Alivizatos, Veronika Bílková, Iain Cameron, Oliver Kask a Kaarlo Tuori). CDP-PI(2020)005rev ze dne 26. května 2020. Dostupné
z: https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-PI(2020)005rev-e.
³ V podmínkách České republiky jde například o zák. č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, navazující na ústavní zákon č. 182/1993 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění.
⁴ DIENSTBIER, Jakub: Teorie mimořádného vládnutí. Praha: Wolters Kluwer, 2024, str. 198.
⁵ Např. WEINBERGER, Ota: Norma a instituce: úvod do teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, WEINBERGER, Ota: Inštitucionailzmus: nová teória konania, práva a demokracie. Bratislava: Kalligram, 2010.
⁶ SHAPIRO, Scott: Legality. Cambridge: Harvard University Press, 2011.