Editace genomu lidí, zvířat a rostlin v poslední době vzbuzuje bouřlivé diskuse ohledně toho, v jakém rozsahu by tato editace měla být povolena a pro jaké účely. Vzrůstající potřeba právní regulace vyžaduje pečlivě zvážit nejen ekonomické a politické aspekty, ale především ty etické, lidskoprávní a sociologické. Právě k etickým, jakož i k některým lidskoprávním aspektům, se v březnu 2021, v dlouho očekávaném stanovisku, vyjádřila European Group on Ethics in Science and New Technologies (EGE), jako nezávislý poradní orgán Evropské komise.

Stanovisko Etika editace genomu¹  poukazuje na nejpalčivější etické otázky editace genomu lidí, zvířat a rostlin a tyto zasazuje do kontextu lidských práv, biodiverzity, bezpečnosti a sociálních vztahů. EGE zdůrazňuje, že editace, nejen lidského genomu, má významný dopad do základních práv a svobod. Odkazuje zejména na otázky lidské důstojnosti, práva na život a zdraví, autonomii, svobodu výzkumu, spravedlnost, nediskriminaci a solidaritu.

V případě editace lidského genomu Stanovisko zdůrazňuje nutnost pečlivého rozlišování mezi terapií, prevencí a vylepšováním. Rozlišování hraje klíčovou roli v otázce přípustnosti jak editace zárodečných (dědičných) buněk, tak editace somatických (nedědičných) buněk. EGE varuje před designérstvím osob a s tím spojenými nevratnými zásahy do autonomie jednotlivců (zejména v případě editace zárodečných buněk), které mohou narušit intersociální vztahy a ohrozit princip rovnosti, solidarity a nediskriminace.

Genové intervence však mohou mít následky i pro mezidruhové vztahy. V této souvislosti EGE například zmiňuje otázku “humanizace” primátů², která může, s ohledem na již tak rozvinuté kognitivní funkce primátů, prohloubit spory o jejich morální status. Mimo diskuse by pak neměla zůstat ani otázka odpovědnosti lidí za transformaci přírody a za zásahy do “lidské přirozenosti”. Uvedení editace genomu do praxe může mít negativní dopad na biologickou diverzitu, funkčnost ekosystému a bezpečnost, a tím i na životní podmínky na Zemi. V této souvislosti je však namístě zmínit, že s editací genomu jsou spojeny i pozitiva. Povolení editace genomu zvířat může mít pozitivní vliv na zacházení se zvířaty v rámci masové produkce a výzkumu. Editace rostlin zase může zajistit dostatek potravy i přes zhoršující se životní podmínky, dezertifikaci a rostoucí populaci.

Editace genomu je otázka vyžadující odpovědné globální řešení, které zohlední všechny pozitivní a negativní aspekty, jakož i zájmy současných i budoucích generací.

Za podmínku využití editace genomu v praxi považuje EGE veřejnosti otevřenou debatu na lokální i globální úrovni. Ta by měla probíhat na demokratických principech a měla by se vyvarovat redukci na otázku bezpečnosti. EGE zároveň doporučilo Evropské komisi navázat úzkou spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi (např. s WHO, FAO, ISO) pracujícími na klinických standardech a pokynech.

Autorka článku: Barbora Havlíková

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ The European Group on Ethics in Science and New Technologies, 'Ethics of Genome Editing’ (Luxembourg: Publications O ce of the European Union, 2021) <https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/research_and_innovation/ege/ege_ethics_of_genome_editing-opinion_publication.pdf>

² Humanizací můžeme rozumět genetické vylepšování např. kognitivních funkcí, které jsou typické pouze pro lidský druh. Ibid, str. 52.