12.04.2021 14:59

Evropská unie zpřísnila kvůli ochraně lidských práv svůj režim pro vývoz technologií

Na konci minulého roku se Evropské unii (EU) podařilo dokončit téměř čtyři roky trvající práci na novelizaci pravidel pro vývoz tzv. zboží dvojího užití, tedy zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak vojenské účely. 

Účelem kontroly vývozu zboží dvojího užití je zajistit, aby se nedostalo do států, kde je riziko jeho zneužití. Vedle mezinárodních režimů, které poskytují základní rámec pro jeho kontrolu vývozu, existují také unijní pravidla uplatňující se při vývozu do třetích zemí.

Ta jsou stanovena v Nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu zboží dvojího užití.2

Do debaty o novelizaci tohoto Nařízení byly zapojeny nejen unijní instituce, ale také výrobci, vývozci, přepravci a další dotčené subjekty jako nevládní organizace.  Výsledkem je aktualizovaná podoba nařízení, které by mělo zohledňovat nejen ekonomické a bezpečnostní aspekty, ale také potenciální dopady na lidská práva. Jedním z hlavních cílů bylo totiž od počátku debaty předcházet porušování lidských práv v důsledku nedostatečné kontroly exportu sledovacích a cenzorových technologií prostřednictvím elektronických zařízení evropskými technologickými společnostmi.

Vývozu technologií kybernetického dohledu, jejichž zneužití ohrožuje mezinárodní bezpečnost a lidská práva, se poprvé dostalo pozornosti veřejnosti v době Arabského jara. Několik evropských společností bylo usvědčeno z prodeje sledovacích a cenzorových technologií autoritativním režimům, u kterých nebylo pochyby, že je využívaly ke sledování a umlčování svých politických oponentů nebo nepohodlných novinářů. Nicméně těmito transakcemi exportéři neporušili unijní kontrolní režim, který vývoz tohoto typu technologií neomezoval, stejně jako nebral v úvahu lidskoprávní dopady, přesněji porušování lidských práv ve spojení s obchodováním položkami kybernetického dohledu.

Aktualizované nařízení reaguje na tento vývoj, kdy posiluje nástroje pro kontrolu vývozu v EU s cílem reagovat na nová rizika spojená se zaváděním nových technologií a jejich obchodováním. Nejen že je rozšířen seznam položek podléhajících kontrole o zmiňovaný typ citlivých technologií, ale je také zaveden koncept „lidské bezpečnosti“, který umožňuje flexibilněji reagovat na rychlý vývoj u moderních technologií. Novelizace také posílila koordinační mechanismy mezi členskými státy, resp. jejich licenčními orgány navzájem, i členskými státy a Evropskou komisí, vymahatelnost pravidel, transparentnost procesu rozhodování o licencích a kolaboraci s třetími zeměmi v oblasti kontroly zboží dvojího užití. Větší pozornost bude věnována i užšímu nastavení vztahů se soukromým sektorem prostřednictvím výukových programů a konzultací. Poslední bod lze zvláště přivítat, protože spolehnutí se pouze na restrikce by nemělo kýžený efekt.

Odvětví technologických společností by při vývozu svých produktů a služeb mělo iniciativně přijmout kodexy chování a interní preventivní procesy v souladu s principem náležité péče a standardů zakotvených ve Směrnici OECD pro nadnárodní podniky nebo v Obecných zásadách OSN pro byznys a lidská práva. To vhodně doplní zpřísněná závazná pravidla daná Nařízením Rady (ES) 428/2009. Aktuálně probíhají na novelizaci nařízení poslední formální úpravy a jeho oficiální schválení a publikace se očekává v květnu 2021. Vstoupit v platnost by mělo 90 dnů po publikování.

Očekává se, že tímto krokem bude EU také efektivněji hájit své zájmy a hodnoty. Jedná se tak o další rovinu společné obchodní politiky EU, ve které se silněji promítá lidskoprávní dimenze, především pod vlivem Evropského parlamentu.4

Autor článku: Ondřej Svoboda

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Evropská komise představila první návrh za slovenského předsednictví v září 2016. Následně diskuse probíhaly za předsednictví Malty, Estonska, Bulharska, Rakouska, Rumunka a Finska, než se podařilo dosáhnout dohody na předložení návrhu Evropskému parlamentu, se kterým vyjednávalo o konečné verzi chorvatské a poté německé předsednictví.
2 V ČR implementováno zákonem č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití.
3 Hlavní vyjednavačkou za Evropský parlament byla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která k úspěšnému dokončení vyjednávání mj. dodala: „Je to velké vítězství v oblasti lidských práv. Ta práce ale nekončí. Teď nás čeká vyjednávaní s našimi partnery a spojenci v zahraničí, aby přistoupili k podobnému postupu a zase o něco snížili možnosti, jak by diktátoři mohli tento evropský zákaz obejít.“
4 Viz také Ondřej Svoboda, Úloha Evropského parlamentu při prosazování lidských práv v obchodní politice, Acta Universitatis Carolinae Iuridica, sv. 67, č. 1, 2021

 

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

12. 05. 2021

Vyšel Bulletin 
UNCE č.1/2021
v nové grafické úpravě.

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: