05.12.2013 11:33

Evropský soudní dvůr a postupná revize maďarské ústavy

Maďarský parlament odhlasoval v září 2013 pátou změnu ústavy přijaté v dubnu 2011, rok poté, co Fidesz získal v parlamentu ústavní většinu. Nová ústava byla prezentována jako definitivní rozchod
s předešlou ústavou vzniklou ještě v roce 1949, přesto se rovněž stala předmětem kritiky kvůli snížení úrovně ochrany základních práv a záruk právního státu. 

Na Institutu Maxe Plancka v Heidelbergu dokonce vznikl návrh, který by po vzoru doktríny solange německého Spolkového ústavního soudu umožňoval Evropskému soudnímu dvoru přímo posuzovat závažné a systematické porušování ochrany základních práv1.

V mezidobí se testovacím materiálem pro vztah evropského a národního práva stalo snížení věku, do něhož mohou soudci, státní zástupci a notáři setrvat ve funkci, a to ze 70 na 62 let. Změna zákonů, provádějících novou ústavní úpravu, se bezprostředně dotkla 10% soudců, 5% státních zástupců a až 20% notářů.

Maďarská vláda ji odůvodňovala mj. potřebou zajistit udržitelnost důchodového systému, vysokou úroveň zaměstnanosti, zlepšení kvality a efektivity činností správy soudnictví, jakož i „nastolení vyváženější věkové skladby usnadňující přístup mladých právníků k povoláním soudce, státního zástupce či notáře, která jim zaručí rychlejší služební postup.“2


Dne 16. července 2012 zrušil maďarský Ústavní soud příslušná ustanovení zákona o právním postavení a platu soudců pro rozpor s principem soudcovské nezávislosti.3 Věcně se proto nezabýval dalšími vznesenými námitkami, jako porušení práva na rovné zacházení, zásah do lidské důstojnosti, práva na soukromý a rodinný život nebo nerespektování ochrany vlastnictví. Ačkoliv mělo rozhodnutí ústavního soudu účinky ex tunc, neznamenalo automatické obnovení již zaniklých funkcí.

I z toho důvodu pokračoval Evropský soudní dvůr ve zrychleném řízení ve věci C-286/12 o porušení evropského práva zahájeném žalobou Evropské komise dne 7. června 2012. Na rozdíl od maďarského ústavního soudu postavil první senát Soudního dvora svou argumentaci na porušení směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání
a povolání. 

Dospěl však k obdobnému závěru: dne 6. listopadu 2012 prohlásil úpravu výrazně snižující věk odchodu soudců, státních zástupců a notářů do důchodu za nepřiměřenou vzhledem ke sledovaným cílům, jež by mohly ospravedlnit vzniklé rozdílné zacházení na základě věku zakázané výše uvedenou směrnicí.

Vnitrostátní reakce na uvedená rozhodnutí byla včleněna do čtvrté novely nové ústavy z března 2013, která výslovně umožnila přezkum ústavních zákonů pouze z hlediska dodržení procedurálních náležitostí, vyňala z působnosti Ústavního soudu předpisy související se státním rozpočtem,  reformulovala ustanovení o zániku funkce soudců, a zavedla i další sporné změny.

Avšak i pod hrozbou zahájení dalšího řízení pro nesplnění povinností vyplývajících z evropského práva byla nejvíce kritizovaná ustanovení poslední novelou změněna nebo zrušena.
Evropský soudní dvůr se svým přímým vlivem i hrozbou potenciálních sankcí ukázal být účinným spoluochráncem právního státu v Maďarsku, aniž by při tom ve svém rozhodování maďarskou ústavu výslovně zmínil. 

Na jedné straně se tak zdají být přehnané doktrinární konstrukce typu heidelberského návrhu volající po dalším posílení postavení Evropského soudního dvora, na druhé straně je stále více zřejmé, pod jak silný tlak sekundárních, převážně kvalifikovanou většinou přijímaných, předpisů evropského práva, se dostaly i samotné ústavy členských států.

Autorka článku: Jana Ondřejková

________________________________________________________________________________________________________________________________

 1 von Bogdandy, A., Kottmann, M., Antpöhler, C., Dickschen, J., Hentrel, S., Smrkolj, M.: Reverse Solange – protecting the essence of fundamental rights against EU Member states. Common Market Law Review 2012, str. 498 a n.
2  Bod 59 rozsudku Soudního dvora ve věci C-286/12, Evropská komise proti Maďarsku, ze dne
6. listopadu 2012. Další důvody rozebírá, a rovněž odmítá, ve svém stanovisku generální advokátka J. Kokott.
3  https://mkab.hu/letoltesek/en_0033_2012.pdf

4 Pro kritické zhodnocení viz zprávu Benátské komise https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-AD%282013%29012-e
5 https://www.politics.hu/20130916/hungarys-parliament-approves-5th-constitutional-amendment/

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1



Novinky

11. 5. 2018

Vyšel nový Bulletin UNCE 
(č. 1/2018)
.

On-line verze ke stažení zde

 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém novém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu.