Dne 24. října 2022 se od 17 hodin uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přednáška někdejšího vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii („ICTY“) pana Vladimíra Dzura. Přednáška nazvaná Vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva z pohledu kriminalisty poskytla účastníkům jedinečný vhled do procesu vyšetřování zločinů v rámci praktického fungování mezinárodní trestní justice především ze strany prokuratury. 

Pan Vladimír Dzuro působil v pozici vyšetřovatele pro ICTY v letech 1995 až 2004. K haagskému tribunálu přicházel s dlouholetými zkušenostmi z kriminalistické práce Policie ČR, Národní ústředny Interpolu v Praze a působení mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR). V současné době stojí v čele kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Je držitelem Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky a Čestné medaile za trvalý přínos Policii ČR.


Vladimír Dzuro při přednášce na PF UK

Ve svém vystoupení se emeritní policejní rada Dzuro věnoval širokému spektru aspektů jak celého jugoslávského konfliktu, tak páchání nejzávažnějších porušení lidských práv, a především jejich vyšetřování a souzení. Za nejpůsobivější pro publikum zřejmě můžeme označit, mimo jiné, očitá svědectví z místa činu či osobní vhled do peripetií konstituce a zahájení činnosti jugoslávského tribunálu. Tehdejší vyšetřovatel pan Dzuro se totiž rovněž v rámci operace „Květinka“ přímo podílel na zatčení Slavka Dokmanoviće, tedy prvního Evropana obžalovaného z válečných zločinů po druhé světové válce. V této souvislosti blíže popsal příběh farmy Ovčara, na které in situ prošetřoval masový hrob více než 250 obětí vukovarského masakru ve východní Slavonii.

Postupy vyšetřovatelů a úřadu prokurátora ICTY stály u zrodu moderních procesů vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva. Tento přínos zařadil pan Dzuro po bok dalších významných prvků, jimiž dle něj ICTY pozitivně přispěl k rozvoji moderní mezinárodní trestní justice. V rámci celkové bilance se rovněž zamyslel nad širším odkazem haagského tribunálu a jeho přispění ke kýženému vyrovnání se s krvavým osudem rozpadu Jugoslávie. Setkání se především v dotazech účastníků nevyhnulo paralelám s probíhající ruskou agresí na Ukrajině, jež pan Dzuro, jakožto výkonný představitel OSN, diplomaticky zodpovídal v hypotetické rovině. Je však patrné, že problematika vyšetřování válečných zločinů na evropském kontinentu zůstává bohužel bytostně aktuální.

Budova ICTY v Haagu¹

Přednášky konané pod záštitou České společnosti pro mezinárodní právo, České odbočky ILA a Katedry mezinárodního práva PF UK se zúčastnily jak fakultní studenti, tak i zástupci odborné i širší veřejnosti. Významný zájem o stíhání nejzávažnějších forem porušení lidských práv potvrdilo i souběžně konané setkání v rámci přednáškového cyklu Lidská práva Ujgurské menšiny v Číně. 

Autor článku:   Marek Gerle

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Zdroj obrázku: icty.org.