Ve dnech 29. – 30. listopadu 2018 proběhla na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy konference k příležitosti 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. Konference proběhla pod záštitou univerzitního Výzkumného centra pro lidská práva (UNCE) a mezi přispěvateli se objevili nejen členové UNCE ale i řada zahraničních akademiků a praktiků z univerzit a lidskoprvních orgánů OSN, proto se konala v angličtině a francouzštině.

Program konference se skládal ze šesti panelů (dva v první den a čtyři ve druhý den) a pokryl řadu teoretických i praktických aspektů ochrany lidských práv vyplývající jak ze samotné VDLP, tak z na ni navázaných a v ní se inspirujících mezinárodních právních dokumentech.

První panel se věnoval právně teoretickým aspektům VDLP. Prof. Pavel Šturma, koordinátor projektu UNCE, po zahájení konference přednesl svůj příspěvek, v němž shrnul základní informace o VDLP, její dopady na mezinárodně právní ochranu lidských práv, porovnal dokument s některými dalšími relevantními lidskoprávními instrumenty a shrnul přínos VDLP k dnešnímu dni.

Na to navázala Dr. Nona Kubanychbek (UNHCR, Kyrgyzstán) se svým tématem Role and legal effect of the Universal Declaration of Human Rights. Protože formální právní dopady VDLP, která je ve skutečnosti nezávazný dokument, nemá, věnoval se příspěvek především inspiračním vlivům na mnohé mezinárodní smlouvy o ochraně lidských práv, které byly přijaty na půdě OSN.

První panel zakončila svým příspěvkem na téma Waiver of human rights. Right or a Challenge? Dr. Nelly Araqelyan (Jerevan), která se v něm zabývala otázkou možnosti vzdání se práv a vztáhla tento problematický fenomén k některým praktickým příkladům a diskutovala různé přístupy paternalismu a autonomie rozhodování.

Druhý panel složený ze dvou příspěvků se věnoval konkrétním právům. Dr. Lukáš Machoň (OHCHR, Ženeva) přednesl příspěvek na téma Universal Declaration of Human Rights and prohibition of torture and other ill-treatment. Zaměřil se pak na v současnosti velmi aktuální téma zákazu vyhoštění v případě nebezpečí, že daná osoba bude poté podrobena mučení či jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení (tzv. non-refoulement), přičemž téma propojili s evropskou legislativou. Druhý panel a zároveň první den konference zakončila svým příspěvkem na téma Right to a fair trial and rights of the accused Dr. Katarína Šmigová (PEVŠ, Bratislava). Ta propojila téma práva na spravedlivý proces i s historickými souvislostmi, například s norimberskými procesy s válečnými zločinci po druhé světové válce.

Druhý den konference zahájil panel věnovaný otázkám univerzality a efektivity ochrany lidských práv. Dr. Ivana Machoňová Schelongová (OHCHR, Ženeva) ve svém příspěvku Are human rights universal? The legacy of the Universal Declaration of Human Rights téma otevřela, Doc. Harald Scheu na něj plynule navázal se svým příspěvkem The Universal Declaration and the Common Understanding of Human Rights. Oba příspěvky se tak věnovaly tématu univerzality a přenosnosti ochrany lidských práv tak, jak byla pojata ve VDLP, na různé kulturní oblasti a rovněž otázkou trvalosti práv do budoucnosti.

Panel zakončila Mgr. Céline Braumann (Univerzita Vídeň), která  v příspěvku pod názvem Recent Recommendations Regarding Extraterritorial Effects - Quasi-Judicial Activism by Human Rights Treaty Bodies? otevřela a rozebrala téma (kvazi)soudcovského aktivismu a vyvolala tím velmi zajímavou diskusi.

Čtvrtý panel byl zaměřen na téma Human rights – origins and newchallenges. Na rozdíl od ostatních panelů byla jednacím jazykem tohoto panelu nejen angličtina ale rovněž i francouzština, vzhledem k účasti pracovníků z partnerského centra CRDH Université Paris 2. Jako první přednesl svůj příspěvek na téma La postérité normative et institutionnelle de la Déclaration universelle des droits de l´Homme, 70 ans après: défis et futurs profesor Olivier de Frouville a věnoval se v něm některým aktuálním ale rovněž budoucím problematickým aspektům ochrany lidských práv.

Lauren Baum se následně ve svém příspěvku na téma La répression pénale de la corruption et les droits de l’Homme věnovala otázkám trestního postihu korupce ve spojení s lidskými právy. Panel zakončila Victoria Bellami výstupem s názvem L’ectogénése et le droit international des droits de l’Homme – De la fiction à  la révolution.

Předposlední panel konference nazvaný Business and Human Rights se věnoval propojení ekonomických aspektů a lidských práv. Dr. Alla Tymofeyeva (PF UK) se v příspěvku Business entities from the perspective of the Universal Declaration of Human Rights and the European Convention on Human Rights věnovala postavení právnických osob především před Evropským soudem pro lidská práva v rámci inspirace VDLP.

Dr. Monika Feigerlová (ÚSP AVČR) pak rozebrala připravovanou Úmluvu o obchodu a lidských právech v příspěvku Towards an International Convention on Business and Human Rights. Konferenci zakončil šestý panel věnovaný tématu Protection of group rights and newrights.

Už podle názvu se panel nevěnoval pouze VDLP ale rovněž Úmluvě proti genocidě z roku 1948 a zahájila jej Dr. Kateřina Uhlířová (PF MU, Brno)s příspěvkem Arendt, Lemkin and the “Crime of Crimes“: Some Thoughts on Protected Groups. Věnovala se historickému a filozofickému vývoji směřujícímu k přijetí Úmluvy a propojila jej
s judikaturou mezinárodních trestních tribunálů i konkrétními vnitrostátními akty.

Bezpochyby aktuálnímu tématu se věnoval Dr. Martin Šolc (PF UK), který vystoupil s příspěvkem týkajícím se zdravotnického práva – Health as Opportunity? Rights to Health as a Special Case of the Right to Equality of Opportunities. Celou konferenci uzavřel příspěvek Sarah Jamal (CRDH Paris 2) s názvem La DUDH: fondement suffisant du droit à unenvironment sain?, v němž vystupující představila téma práva na přiznívé životní prostředí a s ním spojené problémy.

Konferenci zakončil profesor Pavel Šturma poděkováním přítomným vystupujícím i publiku za zajímavé příspěvky a podnětnou diskusi. Z konference je v současnosti připravována publikace, která by měla vyjít v průběhu roku 2019.

Autoři článku: Milan Lipovský a kol.