16.04.2021 10:46

Legislativní vývoj v oblasti byznysu a lidských práv v Německu

Začátkem března 2021 německá vláda představila návrh zákona k ochraně lidských práv a životního prostředí v dodavatelských řetězcích. Návrh zákona byl německými politiky označen za milník v posílení lidských práv v oblasti byznysu. Měl by se stát novým mezinárodním standardem v hospodářských vztazích a být inspirací i pro další evropské iniciativy.

Schválením návrhu vyvrcholilo několikaleté politické snažení. Ve svém Národním akčním plánu pro byznys a lidská práva (NAP) z roku 2016 Německo poprvé zformulovalo vizi ke zlepšení sociálních a ekologických standardů v dodavatelských řetězcích. Do roku 2020 měla minimálně polovina německých společností s více než 500 zaměstnanci dobrovolně zavést mechanismy náležité péče s ohledem na dodržování lidských práv. Pokud by tento předpoklad nebyl splněn, bylo by zahájeno jednání o návrhu zákona.

Německá vláda proto zadala monitoring dobrovolného plnění lidskoprávních povinností společnostmi německému think-tanku adelfi a poradenské firmě Ernst & Young. Výsledek studie ze srpna 2020 byl i přes hojnou kritiku jednoznačný: Méně než pětina dotázaných společností splnila své povinnosti náležité péče v souladu s NAP.3  Německo se tedy vydalo legislativní cestou.

Návrh zákona z března 2021 musí být nyní schválen Spolkovým sněmem a Spolkovou radou. Předpokládá se, že ke schválení by mělo dojít ještě v roce 2021. V platnost by však zákon měl vstoupit až v roce 2023. Nejprve by měl platit pro společnosti sídlící v Německu, které mají více než 3000 zaměstnanců. Těch je přibližně 600. Od roku 2024 by pak platil pro všechny společnosti s více než 1000 zaměstnanců, kterých je v Německu přibližně 2900.

Zákon má zajistit plnění povinností náležité péče, které zahrnují především analýzu rizik v oblasti lidských práv, přijímání preventivních a nápravných opatření a ustanovení možností podávání stížností. V případě porušení zákona by byly uděleny pokuty ve výši až 800.000 euro. U společností s ročním obratem vyšším než 400 miliónů euro, by pokuta mohla dosáhnout až výše dvou procent jejich globálního ročního obratu. Dále by mělo dojít k vyloučení účasti společností z veřejných zakázek na dobu tří let.5 Německé občanské hnutí Initiative Lieferkettengesetz, které zákon o dodavatelských řetězcích dlouhodobě podporuje, návrh zákona kritizuje.

Z celkového počtu přibližně 3,3 miliónů německých společností6   má zákon platit pouze pro 3700. Dále se má povinnost náležité péče plně týkat pouze vlastní obchodní oblasti a přímých dodavatelů. Dle hnutí Initiative Lieferkettengesetz se přitom většina případů porušování lidských práv odehrává právě na začátku dodavatelského řetězce a reálně tedy hrozí, že se na ně nebude zákon vztahovat. Další kritikou je opomenutí trestní či občanskoprávní odpovědnosti a jen okrajové zohlednění environmentálních norem.

Je zjevné, že německá vláda v mnoha bodech ustoupila tlaku podnikatelských a hospodářských sdružení a spolkového ministra hospodářství, kteří proti legislativní regulaci dlouhodobě vystupovali.8

I přes veškerou kritiku je zákon prvním a jistě i důležitým krokem k ochraně lidských práv a životního prostředí v globálních dodavatelských řetězcích německých společností.
 

Autorka článku: Elia Černohlávková

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 T. Hoppe, M. Koch, F. Specht, 'Wirtschaft erleichtert über entschärftes Lieferkettengesetz’ Handelsblatt (Düsseldorf, 12. února 2021) https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/menschenrechte-wirtschaft-erleichtert-ueber-entschaerftes-lieferkettengesetz/26908644.html zpřístupněno 8. dubna 2021.
2 BMAS, ‘Ziele des NAP’ CSR in Deutschland https://www.csr-in-deutschland.de/DE/Wirtschaft-Menschenrechte/Ueber-den-NAP/Ziele-des-NAP/ziele-des-nap.html;jsessionid=6397571B8BA963E56A17D8CFEC08845E zpřístupněno 8. dubna 2021.
3  M. Saage-Maaß, M. Leifker, A. Paasch, ‘Ein Lieferkettengesetz – wichtiger denn je’ (Verfassungsblog: On Matters Constitutional, 04. června 2020) https://verfassungsblog.de/ein-lieferkettengesetz-wichtiger- denn-je/ zpřístupněno 9. dubna 2021.
4 BMWI, ‘Bundeskabinett verabschiedet Sorgfaltspflichtengesetz‘ https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/03/20210303-bundeskabinett-verabschiedet-sorgfaltspflichtengesetz.html (3. března 2021) zpřístupněno 9. dubna 2021.
5 J. A. Campos Nave, ‘Kerninhalte des Lieferkettengesetzes nach dem Referentenentwurf der Bundesregierung‘ (Rödl & Partner, 4. dubna 2021) https://www.roedl.de/themen/lieferkettengesetz-entwurf-deutschland-inhalte-kritik-sorgfaltspflichtengesetz-haftung  zpřístupněno 9. dubna 2021.
StBA, ‘Anzahl der Unternehmen in Deutschland in den Jahren von 2002 bis 2019‘ (Únor 2021) https://de.statista.com/statistik/daten/studie/246358/umfrage/anzahl-der-unternehmen-in-deutschland/ zpřístupněno 10. dubna 2021.
7 Initiative Lieferkettengesetz, ‘Stellungnahme zum Gesetzentwurf für ein Lieferkettengesetz‘ (Březen 2021) https://lieferkettengesetz.de/wp-content/uploads/2021/03/Initiative-Lieferkettengesetz_Stellungnahme-zum-Gesetzentwurf.pdf zpřístupněno 8. dubna 2021.
8 ‘Wirtschaftsverbände wehren sich gegen Lieferkettengesetz’ Der Spiegel (Hamburg, 3. června 2020) https://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/wirtschaftsverbaende-wehren-sich-gegen-lieferkettengesetz-a-ed82546a-6d1d-4047-88c0-9decce334afe  zpřístupněno 9. dubna 2021.

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

12. 05. 2021

Vyšel Bulletin 
UNCE č.1/2021
v nové grafické úpravě.

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: