18.12.2020 15:18

MOUNK, Yascha: Lid versus demokracie. Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit.

MOUNK, Yascha: Lid versus demokracie. Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit.
Praha: Prostor, 2019,
ISBN: 978-80-7260-420-3, 384 s.

V nedávné době se objevila řada knih věnovaných fenoménu populismu a ohrožení klasických liberálních demokracií. Práce mladého amerického politologa německého původu působícího na Harvardově univerzitě Yaschy Mounka se v některých aspektech liší. Tím hlavním rozdílem je především to, že kromě analýzy proměňující se společnosti dneška předkládá Yasha Mounk i vlastní návrhy, jakým způsobem liberální demokracii v současných poměrech udržet a jak lze s populismem bojovat. Jak v úvodu píše: „žijeme v relativně nejmírumilovnější a nejblahobytnější éře lidských dějin. Události posledních let sice mohou vyvolat pocit dezorientace i ochromení, nicméně nadále je v naší moci vydobýt si lepší budoucnost. Na rozdíl od stavu před patnácti nebo třiceti lety však už tuto budoucnost nemůžeme považovat za jednoduše danou.”1

Yascha Mounk - Lid versus demokraciePrvní část knihy je věnována krizi liberální demokracie: Za hlavní přínos zde považuji analýzu dvou typů režimů, v něž se liberální demokracie může zvrhnout: prvním je neliberální demokracie, tedy demokracie bez práv, a tím druhým nedemokratický liberalismus, tedy elitismus nevolených úředníků, soudců, nebo dokonce organizovaných zájmů, rozhodujících o záležitostech, které v minulosti byly předmětem demokratických diskusí. Zatímco neliberální demokracii je již věnována bohatá literatura, nedemokratický liberalismus jako předpoklad nárůstu populistických hnutí byl zatím podle mého názoru spíše na okraji zájmu. Typickým příkladem nedemokratického liberalismu je přijímání řady rozhodnutí v Evropské unii, autor dále připomíná nárůst agend nezávislých úřadů v USA, rozšiřující se soudní přezkum, ale také otázku regulace volebních kampaní, v důsledku které organizované zájmy přispívají k odcizení politických reprezentantů od svých zástupců.

Je tomu tak proto, že volení politikové pak zastávají daleko více zájmy svých sponzorů než občanů, které mají zastupovat.2

Druhá část nazvaná „Příčiny” shrnuje tři podle autora nejvýznamnější fenomény, které přispívají k oslabování liberální demokracie: vliv sociálních médií, ekonomickou stagnaci a krizi identity. Sociální média proměnila komunikaci „one-to-many” v „many-to-many”, což však zároveň vede k tomu, že klasická média ztrácejí roli strážců bran (gate-keepers) a ve společnosti se mohou volně šířit neověřené zprávy, dezinformace, anebo přímo propaganda. Kdokoliv může díky sociálním sítím vydat jakoukoliv informaci, která, pokud se stane „virální”, dosáhne daleko většího ohlasu než zprávy velkých tiskových agentur.

Krize identit vzniká v důsledku migrace, kulturní rozrůzněnosti a tlaku na úplné zrovnoprávnění u společností, které byly v minulosti spíše homogenní a hierarchizované. To se týká například i americké společnosti, přestože byla v 19. a první polovině 20. století založena na imigraci. Nicméně v 50. – 80. letech 20. století již nepřesahoval podíl populace zahraničního původu 6 %. Prudký nárůst přistěhovalectví vidíme až od 90. let minulého století a projekce naznačují, že tento podíl v blízké budoucnosti překoná i imigrační vlny z 19. století.3

Za zřejmě nejvýznamnější příčinou poklesu obliby liberální demokracie považuji ekonomickou stagnaci, která v západních státech nastává od 80. let (v rozmezí let 1935 – 1960 se příjem typické americké domácnosti zdvojnásobil, v letech 1960 – 1985 se zdvojnásobil podruhé, od roku 1985 však stagnuje).4 Zároveň jsme však svědky celkového růstu domácího produktu, z čehož plyne, že střední vrstvy z ekonomického rozvoje na rozdíl od vlastníků velkých korporací příliš netěží. „Od roku 1986 vzrostlo americké HDP v přepočtu na hlavu o 59 %, národní bohatství USA vzrostlo o 90 %, firemní zisky se strmě zvýšily o 283 %. Dolních 90 % domácností obdrželo z celkového nárůstu bohatství v rozmezí let 1986 – 2012 pouhé jedno procento.”5

Závěrečná část „Prostředky nápravy” usiluje o nápravu výše uvedených příčin. Narovnání křiklavých ekonomických nerovností (zejména v daňové oblasti), aktivní politika států v oblasti přístupnosti bydlení, rozvoj produktivity práce a s tím související důraz na vzdělání, kterým lze reagovat na úbytek pracovních míst v důsledku automatizace, jsou jen některá navrhovaná opatření. K dalším patří aktivní obnova přesvědčení lidí o významu liberální demokracie (nikoliv jen poukazování na její současné nedostatky), a to na různých stupních vzdělávacího systému.

Kniha ústí v závěr vybízející k obraně liberální demokracie a k aktivitě proti projevům směřujícím k jejímu odstraňování s cílem, aby se proti tomuto politickému systému nestavělo tolik lidí kriticky, jako je tomu dnes ve státech s rostoucí podporou autoritářských populistů.


Autor článku:    Pavel Ondřejek


_______________________________________________________________________________________________________________________________________
 

1 MOUNK, Yascha: Lid versus demokracie. Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit. Praha: Prostor, 2019, str. 30.

2 Ibid., str. 89 a násl.

3 Ibid., str. 183.

4 Ibid., str. 167.

5 Ibid., str. 235.

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

29. 01. 2020

Vyšel Bulletin
UNCE č.3-4/2019.


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: