03.10.2022 17:50

Může zaměření se na intersekcionalitu přispět k efektivní rovnosti?

Pod názvem tohoto příspěvku se koncem září letošního roku konal výroční seminář Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) Rady Evropy.1  Koncepce intersekcionální diskriminace může působit v domácích podmínkách velmi zdráhavého přístupu českých soudů k antidiskriminačnímu právu a k aplikaci zákazu diskriminace jako něco odtrženého od reality a v této fázi možná i kontraproduktivního.

Ovšem tento přístup na straně druhé vystihuje podstatu řady problémů, s nimiž se u nás v oblasti diskriminace potýkáme, a které mají ve svém základu právě intersekcionální charakter. Intersekcionální přístup je v současnosti již běžně prosazován a používán akademiky a lidskoprávními organizacemi k překlenutí nedostatků zavedených antidiskriminačních legislativ a politik – zejména vzhledem k jejich omezené schopnosti vypořádat se s provázanou a vzájemně konstitutivní povahou strukturálních nerovností.

ECRI používá při své monitorovací činnosti intersekcionalitu, která umožňuje uchopit specifické zranitelné postavení, v jakém se nacházejí například romské či muslimské ženy nebo LGBTQ+ osoby nacházející se v postavení tzv. dvojí menšiny. Smyslem výročního semináře bylo především kriticky zkoumat způsoby a prostředky, jak vzít v úvahu koncept intersekcionality v právní rovině a jeho využití v konkrétních případech. Smyslem semináře bylo především kriticky zkoumat způsoby a prostředky, jak vzít v úvahu koncept intersekcionality v právní rovině a jeho využití v konkrétních případech.


Fotografie z výročního semináře ECRI

Co je podstatou intersekcionálního přístupu k diskriminaci?

S výhradou stručnosti dané formátem tohoto textu nelze tuto otázku komplexně objasnit, avšak pouze se pokusit vystihnout výchozí principy intersekcionality a otevřít úvahu o jejím významu. Intersekcionální diskriminace představuje jeden z typů diskriminace spočívající na více než jenom diskriminačním důvodu (např. osoba, která je diskriminována na základě své rasy je rovněž diskriminována z důvodu jejího pohlaví, sexuální orientace, náboženství, věku či jejího zdravotního postižení). Pro diskriminaci spočívající ve více diskriminačních důvodech se používá několik termínů jako např. vícenásobná diskriminace, kumulativní či kombinovaná diskriminace. 

Přestože se tyto termíny používají často nekonzistentně a synonymně, každý z nich má poněkud jiný význam. Termín intersekcionální diskriminace je nejčastěji zaměňován s termínem vícenásobné diskriminace. Oba termíny mají ovšem odlišný význam. Vícenásobná diskriminace spočívá v diskriminaci založené na více různých důvodech, projevujících se buď v odlišných situacích či ve stejné situaci různými způsoby, vždy však vyskytujících se vedle sebe.5  Oproti tomu intersekcionální diskriminace spočívá nikoliv v existenci pouze více důvodů diskriminace, ale v propojeném, resp. synergickém působení těchto důvodů.6  Vzájemné působení více diskriminačních důvodů, jejichž propojení je podstatou diskriminačního jednání, je definičním znakem intersekcionální diskriminace.

 








Oficiální ilustrace k výročnímu semináři ECRI7

Konkrétní příklady intersekcionální diskriminace

Za pilotní kauzu je považován případ DeGraffenreid v General Motors z roku 1976,8  v němž afroamerické ženy podaly žalobu na General Motors s tvrzením, že seniorní systém zaměstnavatele udržoval účinky dřívější diskriminace afroamerických žen. Firma General Motors nezaměstnávala afroamerické ženy před rokem 1964 a všechny afroamerické ženy zaměstnané v 70. letech přišly o práci v důsledku propouštění na základě seniority během následné recese. Protože mezi těmi, kteří unikli propuštění, byly jak bílé ženy, tak afroameričtí muži, nemohly se afroamerické stěžovatelky domáhat že s nimi bylo zacházeno méně příznivě buď na základě pohlaví nebo na základě rasy. Byly diskriminovány na základě toho, že byly afroamerického původu a současně ženy. Taková diskriminace nespočívala tedy pouze na sečtení dvou druhů diskriminace, ale byla založená na jejich propojení.

Ze současnějších případů lze například uvést rozsudek Soudního dvora EU (SDEU) ve věci Nikolova v ČEZ z roku 2015.10  V kauze Nikolova se jednalo o umístění elektroměrů v městské čtvrti, v níž bydlí především bulharští Romové, na sloupech nadzemního elektrického vedení ve výšce šesti až sedmi metrů. V ostatních čtvrtích společnost ČEZ RB umístila elektroměry ve výšce 1,70 metru, a to nejčastěji v bytech spotřebitelů či přímo na jejich domech či plotech. Společnost tuto praxi odůvodňovala existencí velkého množství neoprávněných odběrů, poškozování měřičů a manipulací s nimi v této oblasti. 

Sporná praxe se uplatňovala na všechny obyvatele oblasti, bez ohledu na to, za byli romského původu či nikoliv. Při rozhodování o předběžné otázce předložené v této kauze bulharským správním soudem, SDEU konstatoval, že pojem „diskriminace na základě etnického původu“ ve smyslu směrnice č. 2000/43, a zejména jejího článku 1 a čl. 2 odst. 1 musí být vykládán v tom smyslu, že za okolností tohoto případu se tento pojem uplatní bez ohledu na to, zda se dané opatření týká osob, které mají určitý etnický původ nebo osob, které nemají tento původ, ale společně s prvně uvedenými je s nimi zacházeno méně příznivě nebo jsou specificky znevýhodněny v důsledku tohoto opatření.11

Přestože Soud explicitně nepoužil termín intersekcionální diskriminace, je toto rozhodnutí chápáno jako jeden z příkladů přístupu zahrnujícího prolínající se diskriminační důvody: etnický původ, socioekonomické postavení a místo pobytu.12  Na výročním semináři ECRI byl diskutován význam této i další judikatury, která se postupně rozvíjí, nejvýznamněji před SDEU, ale ve skromnější míře také před vnitrostátními soudy. Intersekcionální přístup lze nejčastěji vysledovat v případech týkajících se věku, pohlaví, těhotenství, zdravotního postižení, národnostní či etnické příslušnosti, resp. v jejich provázanosti.

Závěr

Závěrem se lze vrátit k otázce naznačené v úvodu, tj.  proč je vhodné se intersekcionalitou zabývat? Jak jsem již uvedla, koncepce intersekcionální diskriminace může působit jako velmi vzdálená, kontraproduktivní a též jako uměle vytvořená fikce. Bez zvážení intersekcionální povahy diskriminace je však těžké s řadou problémů, s nimiž se Česká republika potýká, úspěšně bojovat, jak ostatně prokazuje i jejich dlouhodobost. Mezi jinými lze uvést rozsudek D. H. a ostatní proti České republice a otázku inkluzivního vzdělávání, sociálního vyloučení Romů či sterilizaci romských žen, ale i rovné postavení žen a mužů.

Autorka článku:   Helena Hofmannová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Autorka je členkou ECRI za Českou republiku.

2 Jednou z mála právních odborných prací věnovaných této problematice je text Kristiny Koldinské, profesorky pracovního práva a práva sociálního zabezpečení z pražské právnické fakulty a také expertky European network of legal experts in gender equality and non-discrimination. Viz KOLDINSKÁ, K. Vícenásobná diskriminace – koncept pro Českou republiku? In: ŠMÍD, M. (ed.). Právo na rovné zacházení: Deset let antidiskriminačního zákona. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2020.

3 Viz COLM, O. The Potential and Pitfalls of Intersectionality. In: The Context of Social Rights Adjudication. 2020. Dostupné na: https://discovery.ucl.ac.uk/id/eprint/10103361/3/O'Cinneide_O'Cinneide%20final%20intersectionality%20SER%20chapter.pdf.

4  Zdroj obrázku: https://vimeo.com/759213588.

5 Viz podrobně Intersectional discrimination in EU gender equality and non-discrimination law. European network of legal experts in gender equality and non-discrimination, EC. 2016, s. 27-28.

6 Jak toto působení diskriminačních důvodů charakterizuje Kimberlé Crenshaw, která je považována za zakladatelku teorie intersekcionality. Viz CRENSHAW,
K. Demarginalizing the Intersection of Race and Sex:

A Black Feminist Critique of Antidiscrimination Doctrine, Feminist Theory and Antiracist Politic. In: University of Chicago Legal Forum. 1989, č. 1, s. 140.

7 Zdroj ilustrace: www.coe.int/documents/33998058/38303601/Annual+Seminar+with+EQ+2022

8 DeGraffenreid v General Motors Assembly Division 413 F Supp. 142 (US Federal Court of Appeals). V této kauze soud odmítl intersekcionální přístup, a tedy přistoupit
k situaci stěžovatelek tak, že se jako afromerické ženy setkávají s kombinovanou rasovou diskriminací
a diskriminací na základě pohlaví.

9 Intersectional discrimination in EU gender equality and non-discrimination law, s. 28.

10 Rozsudek Soudního Dvora EU (Velkého senátu) ze dne 16. 7. 2015, č. 83/14, ČEZ proti Nikolova.

11 Rozsudek ve věci Nikolova, bod. 50.

12 Srov. Hodnocení in Intersectional discrimination in EU gender equality and non-discrimination law, s. 76.

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,

Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

18. června 2024

Vyšlo nové číslo Bulletinu
 VCLP č.1/2024 .

 

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: