18.08.2018 13:03

Ohlédnutí za fotbalovým mistrovstvím světa v Rusku aneb lidská práva na velkých sportovních akcích

Nedávno proběhlé mistrovství světa ve fotbale, které se uskutečnilo v Rusku, představuje vhodnou příležitost k zamyšlení se nad vztahem lidských práv a velkých sportovních akcí, která nemusí být na první pohled zcela zřejmá. Je všeobecně přijímáno, že pořadatelství podobných typů akcí má řadu pozitiv, např. tvorbu pracovních míst, zviditelnění dané země nebo města ve světě, investice do rozvoje města a jeho infrastruktury nebo pouhá popularizace sportu.

Ve skutečnosti ale organizování podobných akcí může mít významný dopad na dodržování lidských práv v mnoha oblastech, ať už jde o svobodu vyjadřování a shromažďování, zachování minimální životní úrovně, pracovně-právní standardy, pašeráctví, ochranu vlastnického práva k půdě, bezpečnost nebo příležitost pro korupci.

Co si ale představit pod velkou sportovní akcí? Zpravidla jde o událost globálního, nebo alespoň regionálního rozsahu, která poutá pozornost milionů diváku, pravidelně se opakuje se střídáním míst, kde probíhá, ať už jde o hostitelské země, nebo samotná města. Nejtypičtějším příkladem jsou Olympijské hry, zmiňované mistrovství světa ve fotbale, nebo také Hry Commonwealthu či Panamerické hry.  

Navzdory tomu, že podstatná část států i mezinárodních sportovních asociací se prostřednictvím mezinárodněprávních závazných i soft law instrumentů přihlásily k zohledňování dodržování lidských práv při posuzování kandidatur na pořádání velkých sportovních akcí, úspěšné pořadatelské země z posledních let mnohdy nejsou ukázkovým příkladem respektování lidskoprávních závazků.1

Obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv, které představují globální standard pro prevenci a řešení negativních dopadů na lidská práva v souvislosti s podnikatelskou činností, přitom ukládají, že potenciální újma na lidských právech musí být identifikována, zmírňována a napravena, přičemž důraz je kladen na prevenci a přijetí opatření pro předcházení potenciální újmě.

Tyto cíle by měly vést v patrnosti nejen pořadatelské země, ale také mezinárodní sportovní organizace a svazy, sponzoři a vysílací společnosti.2 Pravděpodobně nejrozšířenějším nežádoucím jevem doprovázejícím velké sportovní akce jsou pracovně-právní podmínky. V hodnotových řetězcích pro velké sportovní akce je zcela běžná nucená práce, ať už jde o zajištění dodávek sportovního vybavení nebo suvenýrů a reklamních předmětů. V továrnách v jihovýchodní Asii je např. doloženo opakované systematické porušování základních pracovních podmínek při výrobě licencovaných produktů pro turnaje FIFA nebo olympiády.3

 
Systematické nedodržování základních bezpečnostních standardů je viditelné u velkých stavebních prací, jako jsou nové stadiony a nezbytná infrastruktura. Před pořádáním letní olympiády v Athénách v roce 2004 zemřelo během stavebních prací 14 lidí a přes tisíc jich bylo vážně zraněno.Kritice se v tomto směru nevyhnulo ani ruské pořadatelství fotbalového šampionátu. Nevládní organizace dlouhodobě upozorňovaly na nevyhovující podmínky, při kterých mělo zemřít minimálně 17 dělníků.5

Podmínky na staveništích v Kataru, který bude hostit další mistrovství světa ve fotbale v roce 2022, vedly dokonce k podání stížnosti na FIFA u švýcarského Národního kontaktního místa pro Směrnici OECD pro nadnárodní podniky. Situace nájemných dělníků z Indie, Pákistánu nebo Bangladéše na těchto stavbách je notoricky známá. Odborům či nevládním organizacím je navíc zakázán vstup na staveniště. Projednání případu ve Švýcarsku nakonec vedlo k tomu, že FIFA připustila ve spolupráci s katarskou vládou budoucí společné inspekce se zástupci dělníků a zajištění pravidelného platu a zlepšení bezpečnosti na staveništích.

Dalším doprovodným negativním jevem je pašeráctví. Při fotbalovém světovém mistrovství v Německu v roce 2006 se v zemi očekával nárůst nucených, nebo zahraničních prostitutek až o 40 tis.,7  což vyvolalo silnou lokální kampaň upozorňující na související rizika. Při pořádání velkých sportovních akcí je jedním
z nejdůležitějších aspektů bezpečnost, kdy se přeplněná sportoviště plná fanoušků stávají ideálním terčem potenciálních teroristických útoků.

Pořadatelské státy proto v zájmu předcházení možných útoků zpřísňují bezpečnostní opatření. Mnohdy však tato opatření mohou přesáhnout legitimní mez a vést k závažnému porušování základních lidských práv. Extrémním případem je Brazílie. Ze statistik vyplývá, že organizace velkých sportovních akcí v nedávných letech vedla
k rostoucí agresivitě brazilských ozbrojených složek. V roce 2014, tj. v roce pořádání světového mistrovství ve fotbale, byl zaznamenán nárůst o 39,4 % zabitých při policejních zásazích. V měsících předcházejících olympiádě v Riu byl registrován nárůst zabitých policií v pořadatelském městě dokonce o 103 %.9

Před pořádáním uvedených akcí navíc brazilský Kongres zpřísnil nebo schválil zcela nové zákony (např. „protiteroristický zákon”), které omezovaly shromažďovací právo a svobodu projevu. Současně byli také zastrašováni lidskoprávní aktivisté, kteří se na tento nežádoucí vývoj snažili upozornit.10

Uvedený stručný text na několika příkladech z posledních let dokládá, že velké sportovní akce mají také svoji odvrácenou tvář, kdy je jejich pořádání často doprovázeno rozšířeným porušováním lidských práv, a to buď přímo na místě, v zemi, která sportovní akci pořádá, anebo prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců v různých částech světa.

Záleží především na mezinárodních sportovních asociacích a pořadatelských státech, aby věnovaly těmto negativním dopadům větší pozornost než doposud a přijaly do budoucna opatření, která je budou minimalizovat.

 

Autor článku: Ondřej Svoboda

________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Kromě nedávno skončeného mistrovství světa ve fotbale v Rusku např. zimní olympijské hry v Pekingu v roce 2022 nebo mistrovství světa ve fotbale v Kataru v roce 2022.

2 Ačkoli to nemusí být na první pohled zřejmé, vysílací společnosti mohou hrát odpovědnou roli, pokud jde např. o respektování práva na svobodu projevu, nebo naopak na soukromí.

3 Clean Clothes Campaign, Toying with workers' rights, 23. února 2012. Dostupné na: https://cleanclothes.org/news/2012/02/23/toying-with-workers-rights

4 Thomas F. Carter, Pulling back the curtain: On mobility and labour migration in the production of mega events. In: Noel B. Salazar, Johan Wets, Luana Gama Gato, Sarah Van de Broucke (eds.), Mega-Events Mobilities: A Critical Analysis, Routlege 2017, s. 22.

5 Human Rights Watch, Red Card: Exploitation of Construction Workers on World Cup Sites in Russia, 20. června 2017, s. 15.

6 National Contact Point of Switzerland, Final Statement: Specific Instance regarding the Fédération Internationale de Football Association (FIFA) submitted by the Building and Wood Workers’ International (BWI), 2. května 2017,

7 International Organisation for Migration, Trafficking in Human Beings and the 2006 World Cup in Germany, IOM Migration Research Series, No. 29, 2007, p. 24.

8 V r. 2015 např. proběhl teroristický útok před Stade de France v Paříži v momentě, kdy probíhal zápas.

9 Amnesty International, You Killed My Son: Killings by Military Police in Rio de Janeiro, 3. srpna 2015, s. 33; Amnesty International, Brazil: A legacy of violence: Killings by police and repression of protest at the Rio 2016 Olympics, 15. září 2016, s. 7.

10 Mega-Sporting Events Platform for Human Rights,Human Rights Risk Mitigation in the Sports Context, 1. února 2017, s. 22.
 

 

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

27. 9. 2018

Na mezinárodní konferenci v Edinburghu, která se konala ve dnech 7-8 září 2018 byla přijata deklarace  "AHRI DECLARATION 2018".

17. 9. 2018

Vyšel nový e-Bulletin UNCE 
(č. 2/2018):

 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém novém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu.