Jedním z nástrojů ochrany klimatu se v posledních letech stala tzv. klimatická žaloba. Občanská společnost žaluje své domovské státy, aby plnily své závazky k ochraně klimatu. Před Mezinárodním soudním dvorem (MSD) je ovšem omezený locus standi pro žádosti o poradní posudek pouze na orgány Organizace spojených národů (OSN).

Občanská společnost se tedy nemůže přímo obrátit na MSD. Valné shromáždění (VS) OSN tak požádalo MSD o poradní posudek k povinnostem států v oblasti klimatické změny.¹

Rezoluce VS OSN č. 77/276 ze dne 29. 3. 2023² (žádost) byla přijata z iniciativy Vanuatu.³ Historicky se nejedná o jediný pokus, jak požádat o poradní posudek.⁴ Nicméně je první úspěšný.

Žádost se v úvodu odvolává na řadu mezinárodních dokumentů, ať už lidskoprávních nebo týkající se ochrany životního prostředí a klimatu. Tím vymezuje VS kontext pro celý problém. VS dále konstatuje, že současné snahy o zabránění klimatické změně selhávají a důsledky tohoto disproporčně zasahují nejzranitelnější oblasti a lidé tam žijící. VS žádá MSD o zodpovězení následujících otázek⁵:

(a) Jaké jsou povinnosti států podle mezinárodního práva k ochraně klimatu?

(b) Jaké jsou právní důsledky pro státy, pokud způsobily významnou újmu klimatickému systému a jiným částem životního prostředí, s ohledem na:

i. Státy, včetně států na malých ostrovech, které jsou obzvláště zasaženy nebo zranitelné vůči klimatické změně?

ii. Příslušníky současných a budoucích generací zasažených klimatickou změnou?

VS v žádosti odkazuje zejména na Chartu OSN, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Rámcovou úmluvu o ochraně klimatu, Pařížskou dohodu, Úmluvu o mořském právu, dále povinnost náležité péče (duty of due dilligence), Všeobecnou deklaraci lidských práv, princip prevence významné újmy způsobené životnímu prostředí a povinnost chránit a zachovat mořské prostředí.

Mezinárodní soudní dvůr⁶  

Právní kontext žádosti je tedy specifikován široce a MSD má brát zmíněné mezinárodní instrumenty a principy v potaz při zodpovězení položených otázek. Na jednu stranu lze stěží vkládat přehnané naděje do právně nezávazného posudku MSD, který by celý problém klimatu vyřešil sám o sobě. Na druhou stranu, posudek může významně přispět v boji za ochranu klimatu na různých úrovních mezinárodního společenství, včetně OSN nebo občanské společnosti v dotčených státech. V rámci klimatických žalob může být posudek MSD významným argumentem ve prospěch těchto žalob.⁷ Za předpokladu, že MSD dojde k závěru nutnosti ochrany klimatu.

Samotný posudek má své výhody oproti spornému řízení před MSD v této věci. Patří mezi ně: širší dopad, nikoliv pouze na strany sporu; větší počet aktérů se může vyjádřit a tím posílit legitimitu; odpovědi mohou poskytnout vyšší míru abstrakce, vzhledem k otázkám, a ponechat podrobnosti stranou.⁸  Tím se celkově může zvýšit dopad posudku, což vzhledem ke klimatické změně je žádoucí, protože se dotýká prakticky celého mezinárodního společenství.

Skutečnost, že se jedná o historicky velmi významný posudek, resp. jeho dopady mohou být významné, dokládají žádosti o účast v řízení napříč mezinárodním společenstvím.⁹  S tím pak souvisí velké množství vyjádření států a mezinárodních organizací. Tento velký zájem také celý proces přípravy posudku zpomaluje.

Teprve v prosinci 2024, po téměř 2 letech, byla pořádána veřejná slyšení, kde účastníci předkládaly své argumenty ústně. Tomu předcházela řada písemných vyjádření. MSD nyní přistoupil k zodpovězení samotných otázek a v roce 2025, pravděpodobně v jeho první polovině, by měl být posudek zveřejněn.¹⁰ Vedle písemných podání a ústních svědectví MSD využil také expertní svědky z Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC).

Bohužel toto setkání nebylo veřejné a dostupná je pouze krátká tisková zpráva.¹¹ Není tak jasné, jaký vliv expert z IPCC mají na výslednou podobu posudku.¹² Ostatní účastníci neměli možnost se vyjádřit k názorů expertů z IPCC. To může oslabit přijmutí posudku širší veřejností. Posudek MSD je nutné ovšem chápat v širší kontextu snah o ochranu klimatu. Vedle MSD se touto otázkou zabýval také Mezinárodní tribunál pro mořské právo, který odpověděl klad ně k obdobným otázkám týkající se Úmluvy o mořském právu.

Státy mají pozitivní povinnost bránit znečištění a poškozování životního prostředí ve vztahu k moři.¹³ Podobný posudek aktuálně řeší Meziamerický soud pro lidská práva.¹⁴ Evropský soud pro lidská práva rozhodoval ve Velkém senátu ve třech případech, ovšem pouze v jednom meritorně rozhodl.¹⁵

Jednalo se o případ skupiny švýcarských žen, jejichž právo, mj., na respektování soukromého a rodinného života bylo Švýcarskem porušeno pro nedostatečnou snahu bránit klimatické změně.¹⁶

Jaký bude samotný dopad těchto rozhodnutí ukáže až čas. Nicméně, prostor pro reálnou změnu prakticky vypršel a prevence není možná. Nyní je nutné se soustředit na adaptaci a mitigaci dopadů klimatické změny. Lidskoprávní rozměr klimatické změny je třeba při zodpovídání otázek v žádosti brát vážně. Současná situace ukazuje, jak se dopady změny klimatu neomezují pouze na životní prostředí, ale dopadají do samotných životů nás všech.

Autor článku:   Dominik Brtna

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ International Court of Justice, Obligations of States in respect of Climate Change. Dostupné online: https://www.icj-cij.org/case/187. [cit. 16. 2. 2025]   United Nations, General Assembly. Resolution
² United Nations, General Assembly. Resolution adopted by the General Assembly on 29 March 2023, A/RES/77/276, 29. 3. 2023. Dostupné online: https://documents.un.org/doc/undoc/ltd/n23/094/52/pdf/n2309452.pdf. [cit. 16.2.2025]
³ The United Nations Office at Geneva, Landmark climate change hearings represent largest ever case before UN world court, 2. 12. 2024. Dostupné online: https://www.ungeneva.org/en/news-media/news/2024/12/100905/landmark-climate-change-hearings-represent-largest-ever-case-un.
[cit. 16. 2. 2025]. Přesněji iniciativa vzešla z původně studentské aktivity Pacific Island Students Fighting Climate Change. Odkaz zde: https://www.pisfcc.org/. Je to tak pozitivní příklad aktivismus občanské společnosti.
⁴ Bodansky, D., 2017. The role of the international court of justice in addressing climate change: Some preliminary reflections. Ariz. St. LJ, 49, p. 689. [cit. 16. 2. 2025] S. 689-690.
⁵ Jedná se o zkrácené parafráze, nikoliv doslovný překlad.
⁶ Zdroj obrázku: https://iucn.org/sites/default/files/styles/article_image/public/2024-12/20241202-187-02-1.jpg?h=9eb0d413&itok=oeGf8nBe. [cit. 16. 2. 2025]
⁷ Khng N, Chand K, Solano L. Res. 77/276 on Request for an Advisory Opinion of the I.C.J. on the Obligations of States in Respect of Climate Change (U.N.G.A.): Request for an Advisory Opinion Submitted by the Comm’n of small Island States on Climate Change (COSIS): Request for an Advisory Opinion on the Climate Emergency & Human Rights (Chile & Colom.). International Legal Materials. 2024; 63(1):47-64. doi:10.1017/ilm.2023.32. [cit. 16. 2. 2025]
⁸ Bodansky, D., 2017. The role of the international court of justice in addressing climate change: Some preliminary reflections. Ariz. St. LJ, 49, p. 689. [cit. 16. 2. 2025] S. 711-712.
⁹ The United ations Office at Geneva, Landmark climate change hearings represent largest ever case before UN world court, 2. 12. 2024. Dostupné online: https://www.ungeneva.org/en/news-media/news/2024/12/100905/landmark-climate-change-hearings-represent-largest-ever-case-un. [cit. 16. 2. 2025]
¹⁰ IISDO, International Court of Justice Hearings on the Obligations of States in Respect of Climate Change, 2.-13.2024. Dostupné online: https://enb.iisd.org/international-court-justice-climate. [cit. 16. 2. 2025]
¹¹  International Court of Justice, Obligations of States in respect of Climate Change (Request for Advisory Opinion) - The Court meets with scientists of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC),
26. 11. 2024. Dostupné online: https://www.icj-cij.org/sites/default/files/case-related/187/187-20241126-pre-01-00-en.pdf. [cit. 16. 2. 2025]
¹² Becker, Michael A; Rose, Cecily: The Return of Not-Quite “Phantom Experts”?: The ICJ Meets with IPCC Scientists, VerfBlog, 3. 12. 2024. Dostupné online: https://verfassungsblog.de/the-icj-meets-with-ipcc-scientists/. [cit. 16. 2. 2025]
¹³ International Tribunal for the Law of the Sea. Request for an Advisory Opinion Submitted by the Commission of Small Island States on Climate Change and International Law, 21. 5. 2024. Dostupné online: https://itlos.org/fileadmin/itlos/documents/cases/31/Advisory_Opinion/C31_Adv_Op_21.05.2024_orig.pdf. [cit. 16.2.2025]
¹⁴  Inter-American Court of Human Rights, Request for an advisory opinion on the Climate Emergency and Human Rights submitted to the Inter-American Court of Human Rights by the Republic of Colombia and the Republic of Chile, 9. 1. 2023. Dostupné online: https://corteidh.or.cr/docs/opiniones/soc_1_2023_en.pdf. [cit. 16. 2. 2025]
¹⁵  ECHR, Grand Chamber rulings in the climate change cases, 9. 4. 2024. Dostupné online: https://www.echr.coe.int/w/grand-chamber-rulings-in-the-climate-change-cases. [cit. 16. 2. 2025]
¹⁶ ESLP, Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a ostatní v. Švýcarsko [GC], stížnost č. 53600/20. Rozsudek Velkého senátu z 9. 4. 2024. Dostupné online: https://hudoc.echr.coe.int/eng/#{%22itemid%22:[%22002-14304%22]}. [cit. 16. 2. 2025]