12.10.2020 16:04

Porušování lidských práv Ujgurů se promítne do mezinárodního obchodu

Zacházení s muslimskou menšinou Ujgurů v čínské autonomní provincii Sin-ťiang se v nedávných dnech dostalo opět celosvětové pozornosti, když na začátku října na půdě OSN iniciovala německá vláda výzvu směřovanou Číně, aby dodržovala práva obyvatel Hongkongu, Ujgurů a dalších etnických a náboženských menšin. Necelých čtyřicet zemí vyjádřilo ve výzvě vážné znepokojení nad lidskoprávní situací v Sin-ťiangu, kritizovalo nucenou práci tamních obyvatel a miliony kamer v ulicích a dalších prostředků dohlížejících na jejich životy.1

Je odhadováno, že počet osob, které jsou po blíže neurčenou dobu svévolně zadržovány v tzv. střediscích „politické převýchovy” pod záminkou boje proti terorismu a náboženskému extremismu, dosahuje až jednoho milionu. Evropský parlament ve svém usnesení označil tuto situaci za „nejrozsáhlejší masové věznění obyvatelstva patřícího k etnické menšině v dnešním světě”.2

Kromě diplomatických kroků a kritických vyjádření na adresu čínské vlády má však porušování lidských práv Ujgurů i závažné praktické dopady, které se promítají do mezinárodního obchodu. Masové uplatňování nucené práce je podle pozorovatelů výjimečné tím, že je organizováno samotným státem a je součástí širších snah čínské vlády omezit kulturní svébytnost menšiny na jednu stranu a „bojem proti terorismu” a posílením loajality komunistické straně prostřednictvím detenčních táborů, převýchovy a práce na stranu druhou.3

Pod systematickým dohledem je velká část místní muslimské populace přesouvána do vládních zařízení, kde musejí pracovat, často i za méně, než je minimální mzda. Státem vlastněné i soukromé společnosti jsou pak klíčové pro fungování tohoto systému. Porušování lidských práv Ujgurů a jejich využívání na nucené práce vede k diskuzím, jak se takovému hromadnému porušování lidských práv postavit, a to i s ohledem na fakt, že místní produkty, především chemikálie, potraviny nebo kovy pocházející z provincie Sin-ťiang zaznamenaly v dovozu do USA o 250 % vyšší nárůst oproti předešlému roku. Výroba v Sin-ťiang je ale také na počátku globálních dodavatelských řetězců (GVCs) a její primární produkty jsou dále zpracovávány i v jiných částech Číny a následně vyváženy do západních zemí. Např. 84 % čínské bavlny je produkováno právě v Sin-ťiangu, přičemž 33 % oděvů v USA je dováženo z Číny.4

To samozřejmě komplikuje snahy postihnout situaci v dané oblasti a klade větší nároky na západní společnosti, které musí věnovat náležitou péči výběru svých dodavatelů, tak i na státní instituce, které prošetřují původ importovaného zboží a surovin.5

Ve Spojených státech je proto od konce minulého roku projednáván legislativní návrh, který zakáže dovoz zboží pocházejícího z provincie Sin-ťiang. Zvažována jsou i další opatření, která by byla zamířena na čínské obchodní společnosti, které mají své aktivity umístěny právě v této oblasti nebo na americké společnosti, které do nich investovaly. Nad rámec těchto jednostranných opatření přichází v úvahu i širší koordinace v mezinárodních institucích jako OSN nebo OECD a snahy o větší transparentnost v GVCs. Situace v Sin-ťiang nebude mít ale dopad pouze na export výrobků a surovin z Číny. Trumpova administrativa již na začátku t.r. zakázala pro „porušování lidských práv”, včetně „hromadného svévolného zadržování”, americkým společnostem obchodovat s pěti čínskými firmami SenseTime, Megvii, Yitu, iFLYTEK, Hikvision and Dahu, které zajišťují sledovací systém v Sin-ťiangu.

Podobně kritický postoj se začíná prosazovat i v Evropské unii. V prosinci 2019 Evropský parlament vyzval další unijní instituce a členské státy k přijetí opatření, které by Čínu vedly k dodržování jazykových, kulturních, náboženských a dalších základních práv Ujgurů, mj. zastavení veškerého vývozu a transferu technologií a služeb, které Čína používá ke kybernetickému sledování, a aby k tomuto účelu účinně využívaly vhodných mechanismů kontroly vývozu.6

Legislativní návrh v podobě zpřísnění nařízení, kterým se zavádí režim pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, kam spadají i sledovací technologie, je již diskutován mezi Evropskou komisí a Radou. Současně se této otázce dostává rostoucí pozornosti i ze strany nevládních organizací, kdy v září 2020 zveřejnila Amnesty International zprávu, která odhaluje evropské společnosti podílející se na vývozu těchto technologií do Číny.7

Čínské obchodní společnosti, které využívají nucené práce Ujgurů nebo se podílejí na budování sledovacího státu, jsou tak postupně identifikovány a jejich zahraniční obchod se s největší pravděpodobností i na základě aktuálních legislativních návrhů dočká řady omezení. Je evidentní, že spíše dříve, než později se zacházení s Ujgury negativně promítne do obchodních vztahů mezi Západem a Čínou a povede k dalšímu zhoršení jejich vzájemných politických a obchodních vztahů. Ekonomické nástroje ale mohou mít nakonec na chování Číny větší vliv než diplomatické výzvy.

 

Autor článku Ondřej Svoboda
_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Statement by Ambassador Christoph Heusgen on behalf of 39 Countries in the Third Committee General Debate, 6. října 2020.

2 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables”) (2019/2945(RSP)).

3 „Enforcing the Ban on Imports Produced by Forced Labor in Xinjiang.” A Testimony by Amy Lehr before before the Ways and Means Subcommittee on Trade, 17. září 2020.
4 Amy K. Lehr, Connecting the Dots in Xinjiang: Forced Labor, Forced Assimilation, and Western Supply Chains, 16. října 2019, s. 2-3.

5 Např. v případě nedávno přijatého nařízení EU, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, bylo v České republice jako příslušným orgánem určeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.

6 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables”) (2019/2945(RSP)).

7 Amnesty International, Out of Control: Failing EU Laws for Digital Surveillance Export, 21. září 2020.

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

09. 11. 2020

Vyšel Bulletin
UNCE č.2-3/2020.


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: