Dne 26. září 2023 vydal Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) dlouho očekávaný rozsudek ve věci Yüksel Yalçınkaya proti Turecku.¹ ESLP rozhodl, že Turecko porušilo lidská práva bývalého učitele odsouzeného v Turecku za členství v ozbrojené teroristické organizaci.

Rozhodujícím důkazem vedoucím k odsouzení Yalçinkayi před tureckými soudy bylo užívání mobilní aplikace ByLock pro šifrovanou komunikaci, což ESLP shledal nepřípustným.

Yüksel Yalçınkaya byl zadržen v roce 2016 a v roce 2017 odsouzen k šesti letům vězení za členství ve Fethullahově teroristické organizaci, známé jako FETÖ/PDY. Tento verdikt byl v roce 2019 potvrzen Ústavním soudem Turecka. K odsouzení vedlo údajné užívání mobilní aplikace ByLock. Mobilní aplikace ByLock se dostala pod drobnohled tureckých státních orgánů po neúspěšném pokusu o převrat v roce 2016. Turecké orgány tvrdí, že aplikaci používají výhradně příznivci Fethullaha Gülena, islámského duchovního žijícího v exilu, kterého Turecko obviňuje ze zosnování puče. Aplikace ByLock je přitom užívaná globálně a podobá se mobilním aplikacím Telegram či Signal.

I přesto však v roce 2017 turecký ústavní soud rozhodl, že lze pouhé stáhnutí aplikace ByLock považovat za důkaz členství v teroristické organizaci FETÖ/PDY, bez ohledu na obsah zpráv. Turecký ústavní soud takto vytvořil právní rámec, který vedl k odsouzení tisíců obžalovaných. ESLP nyní dospěl k závěru, že je odsouzení Yüksela Yalçınkayi na základě údajného užívání aplikace ByLock součástí systematického selhání turecké justice a zjevně porušuje obecné zásady zakotvené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (dále jen „EÚLP“). ESLP zdůraznil, že turecké soudy v případě Yalçinkayi vycházely z automatické presumpce viny, jednaly svévolně, a tedy v rozporu se zákazem trestu bez zákona dle článku 7 EÚLP.

 Evropský soud pro lidská práva²

ESLP dále shledal porušení práva na spravedlivý proces dle článku 6 EÚLP. Yalçinkaya neměl mít přístup k důkazům předloženým obžalobou, a tedy ani možnost důkazy a jejich věrohodnost účinně zpochybnit. Rozsudek ESLP je závazný. V souladu s článkem 46 EÚLP má Turecko nyní povinnost rozsudek vykonat a přijmout veškerá opatření k řešení systémových problémů turecké justice, vycházející z kauzy Yalçinkaya, zejména ve spojitosti s aplikací ByLock.

Vzhledem k tomu, že turecké státní orgány identifikovali přes 100 000 uživatelů aplikace ByLock, by se tak zjištění ESLP mohla dotknout tisíce obžalovaných v Turecku. Jen u Evropského soudu je v současné době přibližně 8 500 nevyřízených stížností, týkajících se aplikace ByLock. Nicméně turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém nedávném projevu otevřeně zpochybnil autoritu ESLP a dal jasně najevo, že Turecko se rozsudkem soudu ve věci Yalçınkaya řídit nebude. Erdoğan dále ESLP obvinil z podpory teroristických organizací, což přispělo k opětovnému zhoršení vztahu mezi Tureckem a ESLP.

Turecko již v minulosti odmítlo rozsudky ESLP vykonat. V únoru 2022 proto Výbor ministrů Rady Evropy zahájil proti Turecku řízení pro nesplnění povinností, které by mohlo vyústit v přijetí sankcí proti Turecku nebo ztrátě hlasovacích práv v Radě Evropy. V krajním případě by Turecko mohlo být z Rady Evropy vyloučeno, tak jako Rusko v roce 2022 z důvodu konfliktu na Ukrajině.

Autorka článku:   Elia Černohlávková

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Rozsudek velkého senátu ve věci Yüksel Yalçınkaya proti Turecku (číslo stížnosti 15669/20) ze dne 26. září 2023 <https://hudoc.echr.coe.int/#{%22itemid%22:[%22001-227636%22]}> .

² Zdroj obrázku: https://www.coe.int/en/web/tbilisi/europeancourtofhumanrights.