25.11.2013 17:48

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci TYMOSHENKO v. UKRAINE ze dne 30. dubna 2013 (2)

Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) rozhodl, že zatčení Yuliye Tymoshenkové
v roce 2011 bylo politicky motivováno. Zatčení Tymoshenkové bylo podle ESLP nezákonné
a jednomyslně rozhodl o tom, že ukrajinská justice porušila články Úmluvy  o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a to konkrétně článek 5 odst. 1, 4, 5 a článek 18 ve spojení s čl. 5. ESLP ale zároveň neuznal stížnost vůdkyně ukrajinské opozice, že byla ze strany vězeňské správy vystavena mučení.

Yuliya Volodymyrivna Tymoshenko byla lídrem jedné z hlavních opozičních politických stran na Ukrajině1 a bývalá premiérka. V dubnu 2011 bylo proti ní zahájeno trestní řízení pro údajné překročení pravomoci veřejné osoby. Následně v srpnu 2011 na ni byla uvalena vazba. 

O několik měsíců později byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu překročení pravomoci veřejného činitele, a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce sedmi let2.

Ve své stížnosti3 podané k ESLP kromě jiného stěžovatelka namítala, že její vazba byla nařízena svévolně, že neměla možnost využít proti tomu žádný opravný prostředek nebo uplatnit náhradu škody, a v neposlední řadě, že uvalení vazby bylo politicky motivováno. ESLP judikoval, že vazba stěžovatelky byla v rozporu
s ustanovením článku 5 odst. 1 c) Úmluvy4
, neboť byla nařízena na neomezenou dobu. 

Dále, že nehrozilo uprchnutí stěžovatelky, což vyplývalo z povahy obvinění proti ní. Ve skutečnosti byla vazba nařízena proto, že stěžovatelka rušila soudní řízení a chovala se opovržlivě5, což jak je zřejmé nespadá pod důvody uvedené v předmětném ustanovení Úmluvy. ESLP též konstatoval, že soudní přezkum neodpovídal požadavkům článku 5 odst. 4 Úmluvy6, neboť se omezoval na pouhé konstatování, že proti nařízení vazby není odvolání přípustné, a tak vadné důvody, o které se vazba opírala, zůstaly nezměněny.

Navíc nebylo jasné, jak nahrazení povinnosti stěžovatelky neopustit město uvalením vazby bylo
v daném případě vhodnějším preventivním opatřením. Vzhledem k tomu, že se důvody uvedené
v nařízení vazby nezměnily až do stěžovatelčina odsouzení, byla vazba po celou dobu svévolná
a nezákonná. 

Nic nenasvědčovalo tomu, že by vnitrostátní soudy zjišťovaly konkrétní a relevantní argumenty, které předkládala stěžovatelka v jejích žádostech o propuštění na svobodu. 

ESLP připomněl, že již několikrát konstatoval, že ukrajinský právní systém neposkytoval řádné přezkumné řízení, ve kterém by byla prověřována zákonnost pokračujícího držení ve vazbě po uzavření předběžného řízení7. Co se týče porušení článků 5 a 18 Úmluvy, ESLP připomněl, že stěžovatel, který namítá, že jeho práva a svobody byly omezeny nevhodnými důvody, musí přesvědčivě prokázat, že skutečný cíl úřadů nebyl ten, který uváděly nebo které bylo možno rozumně vyvodit z kontextu. 

Pouhé podezření, že úřady užily svou pravomoc pro jiné účely, než jaké byly uvedeny v Úmluvě, nestačí prokázat, že došlo k porušení článku 18. Podle názoru ESLP projednávaný případ prokazoval podobnost s případem Lutsenko proti Ukrajině8.

Záhy po změně režimu stěžovatelka, která zastávala funkci premiérky a byla lídrem nejsilnější opoziční strany, byla obviněna ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

ESLP již několikrát judikoval, že ačkoliv stěžovatelčina vazba byla formálně nařízena pro účely uvedené v článku 5 odst. 1 c) Úmluvy, jak z hlediska faktického kontextu, tak důvodů uváděných úřady naznačují, že skutečným účelem daného vazebního opatření bylo potrestat stěžovatelku za nerespektování soudu během hlavního líčení.

Stěžovatelka byla zbavena svobody pro jiné účely než ji předvést před kompetentní soudní orgán na základě rozumného podezření ze spáchání trestného činu.

Autorka článku:  Kamila Hájíčková

_________________________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Předsedkyně koaličního uskupení Blok Julije Tymošenkové a strany Baťkivščyna

2 In a judgment of 11 October 2011 the court found the applicant guilty as charged. It sentenced her to seven years’ imprisonment and imposed a three-year prohibition on exercising public functions on her.
https://hudoc.echr.coe.int/sites/eng/Pages/search.aspx#{"fulltext":["Tymoshenko"],"languageisocode":["ENG"],"respondent":["UKR"],"documentcollectionid2":["GRANDCHAMBER","CHAMBER","DECISIONS","COMMUNICATEDCASES","CLIN","ADVISORYOPINIONS","REPORTS","RESOLUTIONS"],"itemid":["001-119382"]}

Application No. 49872/11 (10 August 2011).

Čl. 5 odst. 1 písm. c) : Každý má právo na svobodu  a osobní bezpečnost. Nikdo nesmí být zbaven svobody kromě následujících případů, pokud se tak stane v souladu s řízením stanoveným zákonem: /…/zákonné zatčení nebo jiné zbavení svobody osoby za účelem předvedení před příslušný soudní orgán pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu nebo jsou-li oprávněné důvody k domněnce, že je nutné zabránit jí ve spáchání trestného činu nebo v útěku po jeho spáchání.

“Both during the pre-trial investigation stage and the trial the defendant has systematically been violating court procedures, has been ignoring the presiding judge’s orders, has been showing contempt towards the participants in the hearing and the court, has been knowingly protracting the judicial examination of this case, and has been performing acts aimed at impeding establishing the truth in the case, in particular, by hindering the questioning of witnesses.” (Tymoshenko
v. Ukraine judgment, point 31, page 5).

Každý, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, má právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné.

Např. Mlodorych v. Ukraine, No. 2161/02, § 297.

8 No. 6492/11, § 104, 3 July 2012.
.

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1



Novinky

17. 9. 2018

Vyšel nový Bulletin UNCE 
(č. 2/2018)
.

On-line verze ke stažení zde

 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém novém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu.