28.11.2013 14:28

Stanovisko generálního advokáta Cruz Villalóna ve věci C-176/12 Association de médiation sociale (Soudní dvůr EU)

Generální advokát ve stanovisku ke sporu týkajícím se pracovněprávních vztahů argumentuje ve prospěch horizontálního účinku základních práv chráněných Listinou základních práv EU. Kromě toho se blíže vyjádřil k rozlišení „práv“ a „zásad“ v Listině základních práv EU.

Již od úvodních vět stanoviska je zřejmé, že generální advokát Cruz Villalón využije příležitosti, kterou mu skutkový stav případu dává, a pokusí se rozvést judikaturu Soudního dvora k několika sporným či neřešeným otázkám, které mají daleko širší dopad než pouze na obdobné pracovněprávní spory.

Skutkový stav případu byl následující: francouzská úprava týkající se zjišťování velikosti podniku nepočítá pro tyto účely se zaměstnanci, kteří pracují na základě určitých smluv (např. smlouvy 
o zvýšení odborné kvalifikace, smlouvy s učni, smlouvy na podporu zaměstnanosti, atd.).

Právě velikost zaměstnavatele je důležitá z hlediska evropského práva (daná věc se týkala směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci) pro uplatnění některých sociálních práv, které jsou v obecné rovině chráněny Listinou základních práv EU (dále jen „Listina“).

Společnost Association de Médiation Sociale (dále jen „AMS“), jejímž hlavním předmětem činnosti je prevence kriminality na předměstích Marseille, měla 8 vlastních zaměstnanců a více než 120 zaměstnanců, kteří měli uzavřené smlouvy na podporu zaměstnanosti.

Ve chvíli, kdy ve společnosti AMS měla být zřízena odborová organizace, vedení společnosti
s odkazem na skutečnost, že podle francouzského práva společnost nedosahuje minimálního počtu 50 zaměstnanců. Spor se následně ocitl až před francouzským kasačním soudem (Cour de cassation), který předložil Soudnímu dvoru následující dvě otázky:

Může být základní právo na informování a projednání zakotvené v čl. 27 Listiny a konkretizované směrnicí 2002/14/ES dovoláváno ve sporu mezi jednotlivci, za účelem ověřené slučitelnosti vnitrostátního opatření provádějícího směrnici?

V případě kladné odpovědi, mohou být z rozhodného počtu zaměstnanců vyloučeni ti, kteří pracují na základě určitých smluv (např. učňovské smlouvy)? Generální advokát přistupoval k právnímu problému v první otázce tak, že se netýká primárně horizontálního účinku směrnic, nýbrž problematiky horizontálního účinku práv, resp. zásad, zakotvených v Listině.

Nejprve kladně odpověděl na otázku, zda Listina může působit i ve vztazích mezi jednotlivci. Následně posuzoval povahu práv a zásad, obecně zmíněných v čl. 51 odst. 1 a čl. 52 Listiny,
a dospěl k názoru, že právo na informování a projednání garantované čl. 27 Listiny má povahu zásady. Následně se opřel o ustanovení čl. 52 odst. 5 Listiny a dovodil, že před soudy je možné dovolávat se prováděcích aktů k těmto zásadám.

V daném případě byla prováděcím aktem, který podstatným způsobem a bezprostředně konkretizují obsah zásady (tuto podmínku zavádí generální advokát ve svém posudku proto, aby se nebylo možné dovolávat libovolného předpisu spadajícího do odvětví, které se dotýká zásad chráněných Listinou) směrnice 2002/14/ES.

Na závěr generální advokát navrhuje, aby se článku 27 Listiny, který byl podstatným způsobem
a bezprostředně konkretizován směrnicí 2002/14/ES bylo možné dovolat ve sporu mezi dvěma soukromými subjekty.

Druhá otázka je zodpovězena podle předpokladů na základě předchozí judikatury Soudního dvora tak, že z rozhodného počtu zaměstnanců nemohou být vyloučeni zaměstnanci pracující na základě určitých smluv (např. učňovské smlouvy nebo smlouvy na podporu zaměstnanosti).

Generální advokát Cruz Villalón se ve svém stanovisku rozhodl rozvinout judikaturu Soudního dvora ve věci základních práv, a to hned v několika otázkách diskutovaných výše.

Klíčové bude podle mého názoru zejména to, jak se Soudní dvůr postaví k otázce horizontálního účinku směrnic konkretizujících zásady chráněné Listinou.

Již v této chvíli lze odhadnout, že rozsudek Soudního dvora EU bude charakteristický svým prospektivním působením a dost možná bude stejně diskutovaný jako kontroverzní rozhodnutí ve věcech Mangold či Kücükdeveci.

Autor článku: Pavel Ondřejek

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1



Novinky

11. 5. 2018

Vyšel nový Bulletin UNCE 
(č. 1/2018)
.

On-line verze ke stažení zde

 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém novém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu.