05.10.2022 08:54

Unijní a mezinárodní vývoj v oblasti potírání násilí vůči ženám a domácího násilí

Snaha bojovat proti násilí vůči ženám a domácímu násilí je již řadu let zřejmá jak na mezinárodní, tak na unijní úrovni. V prostoru Evropské Unie se pak jedná především o reakci na ochranu základních hodnot EU a zájem zajistit dodržování Listiny základních práv EU. Při vymezování konkrétních právních ustanovení se však v dané problematice objevuje celá řada právně politických debat a protichůdných přístupů jednotlivých států, zejména s ohledem na specifickou roli a povahu trestního práva a justiční spolupráce v trestních věcech.

Istanbulská úmluva

Hlavní mezinárodněprávní normou v dané oblasti, výrazně diskutovanou, se stala Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) z roku 2011. Evropská unie úmluvu podepsala dne  13. června 2017, kdy se již k samotnému procesu tohoto připojení vyjadřoval na žádost o posudek Soudní dvůr EU (posudek č.1/19 ze dne 6. října 2021). Istanbulská úmluva a její postupná ratifikace smluvními státy je spojena s výraznými politickými projevy, jak dokládá skutečnost, že první ratifikující stát od úmluvy odstoupil (případ Turecka), a také například skutečnost, že při současné válce na Ukrajině a zvýšených obav z perzekucí a násilí se Ukrajina stala 36. ratifikujícím státem a úmluva zde vstupuje v platnost 1. listopadu 2022. 

Česká republika úmluvu podepsala v květnu 2016, ratifikace je zatím odkládána.

Hlavní části Istanbulské úmluvy se týkají především: 
I. prevence (zejména v oblasti vzdělávání, zvyšování obecného povědomí, programů preventivních zásahů a nápravy či zapojení soukromého sektoru a médií);
II. ochrany a podpory (informace pro oběti, služby obecné podpory, pomoc při stížnostech, azylová zařízení, telefonní linky, povzbuzení k oznamování);
III. hmotného práva (trestnost vymezených jednání, například psychické, fyzické a sexuální násilí, nebezpečné pronásledování,  nucený sňatek či násilné přerušení těhotenství, dále zajištění, aby tyto trestné činy nemohly být ospravedlňovány, ať již kulturou, náboženstvím, tradicí či ctí a také jsou zde vymezeny přitěžující okolnosti či zákaz povinného alternativního řešení sporů);
IV. procesní stránky (okamžitá reakce, zákaz vstupu do obydlí, omezující či ochranné příkazy, soudní řízení ex officio či ochranná opatření);
V. migrace a azylu a VI. mezinárodní spolupráce.

Návrh směrnice k potírání násilí vůči ženám a domácího násilí

Za shodným účelem dosažení vyšší míry prevence a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí Komise představila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (návrh směrnice), která se zaměřuje především na kriminalizaci určitých forem násilí, posílení přístupu obětí ke spravedlnosti, poskytování podpory obětem a předcházení násilí vůči ženám a domácímu násilí a v neposlední řadě posílení koordinace a spolupráce na národní a unijní úrovni. Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva je upraveno v hlavě V Smlouvy o EU. 

Volba právního nástroje v podobě směrnice pak dle Komise reaguje na ustanovení čl. 82 a 83 Smlouvy o fungování EU, podle kterých je upravena justiční spolupráce v trestních věcech a řádným legislativním postupem lze stanovit právě formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě.

V této oblasti se jedná o první předpis upravující konkrétně tento druh násilí. Jedná se tak i o reakci na zavedené mezinárodní standardy, zejména Istanbulskou úmluvou.  Rozsah násilí vůči ženám, které je genderově podmíněným násilím, obsahuje veškeré podoby násilí, které vedou nebo mohou vést k fyzické, sexuální, psychické nebo ekonomické újmě či utrpění. Mezi konkrétní formy trestného jednání v této oblasti patří například sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, nucené sterilizace či nenávistné výroky, ale také kybernetické násilí. V případě domácího násilí se jedná o násilí v rodině nebo v domácnosti a potenciální obětí může být kdokoli, bez ohledu na pohlaví nebo gender.















EU (Ilustrační foto)1

Obsah návrhu směrnice

Návrh směrnice zdůrazňuje, že prevence a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí jsou nezbytné proto, aby byla v Unii zajištěna vysoká míra bezpečnosti a bylo možné beze zbytku požívat základních práv, včetně práva na rovné zacházení s muži a ženami. Mezi obecné cíle návrhu směrnice dle Komise patří zvýšení účinnosti stávajících právních nástrojů Unie v dané oblasti, odstranění nedostatků v ochraně, přístupu ke spravedlnosti, podpoře, prevenci, koordinaci a spolupráci a uvedení práva Unie do souladu s mezinárodním právem. Navrhovaná směrnice je prvním předpisem komplexně upravujícím násilí vůči ženám a domácí násilí, přičemž cílená opatření stanoví minimální pravidla a členským státům zůstává možnost upravit problematiku přísněji a zohlednit svoji konkrétní situaci.

Návrh směrnice navazuje na stávající právní předpisy, které upravují některé druhy násilí a práva obětí. Jedná se především o směrnici o právech obětí, směrnici o ochranném evropském příkazu, směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, směrnici o boji proti obchodování s lidmi, směrnici o odškodňování a směrnice o genderové rovnosti. V oblasti připravovaných právních předpisů se pak jedná například o návrh aktu o digitálních službách.

V návrhu směrnice jsou vymezeny:
I. trestné činy (znásilnění, mrzačení ženských pohlavních orgánů, sdílení intimního nebo zmanipulovaného materiálu bez souhlasu, kybernetické pronásledování, kybernetické obtěžování, kybernetické podněcování k násilí nebo k nenávisti);
II. pravidla ochrany obětí (individuální posouzení, navázání kontaktu se službami podpory, vykázání a omezující a ochranné příkazy, ochrana soukromí oběti při vyšetřování a soudních řízeních);
III. podpora obětem (právní, sociální či lékařská, telefonní linky, provizorní ubytování); IV. prevence a V. spolupráce.
















Kybernetické obtěžování (ilustrační foto)2

Statistické údaje
Z dostupných údajů Světové zdravotnické organizace vyplývá, že každá třetí žena na celém světě byla během svého života vystavena fyzickému nebo sexuálnímu násilí, přičemž ve většině případů se jednalo o útok ze strany partnera.3  V rámci průzkumu Agentury EU pro základní práva z roku 20144  bylo zjištěno, že každá desátá žena byla obětí sexuálního násilí, každá dvacátá byla znásilněna a více než pětina žen pocítila domácí násilí. Rozšířené je i kybernetické násilí, neboť v roce 2020 se každá druhá mladá žena setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.5  Problematika násilí vůči ženám přesahuje i do pracovní roviny, neboť přibližně třetina žen, které v Unii zažily sexuální obtěžování, uvedla, že se tak stalo v práci.6
 

Přístup států k řešení genderově podmíněného a domácího násilí

Problematika genderově podmíněného násilí a domácího násilí je jedním z nejrozšířenějších případů porušování lidských práv na světě, nicméně výhrady států zaznívají právě s ohledem na trestněprávní rovinu, kdy trestní politika má oproti jiným oblastem více suverénní povahu. V obou komorách Parlamentu ČR i ze strany Vlády ČR zazněly při posuzování návrhu směrnice podporující hlasy směrem ke snaze zlepšit postavení obětí těchto forem násilí a snaze více sjednotit skutkové podstaty trestných činů, naopak největší výhrady se dotýkaly trestní odpovědnosti a sankcí, předkládané na unijní úrovni.

V mezinárodním společenství se často objevují výhrady i k textu Istanbulské úmluvy (například ze strany Polska či Maďarska), ať se již jedná o zdrženlivost států přistoupit k ratifikaci či přímo úvahy od úmluvy odstoupit. Opačný přístup pak dokládá příklad nedávné ukrajinské ratifikace a snahy Evropské unie v podobě přípravy návrhu směrnice k těmto formám násilí. S ohledem na zdrženlivé postoje států však lze očekávat dlouhodobý průběh jednání.

Autorka článku:   Eliška Jonášová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Zdroj: https://www.ejiltalk.org/wp-content/uploads/2022/01/eu_flagss_0.webp.

2 Zdroj: https://www.coe.int/en/web/portal/-/how-two-key-council-of-europe-conventions-can-tackle-online-violence-against-wom-1.

3 Devastatingly pervasive: 1 in 3 women globally experience violence. WHO.  9. 3. 2021 [on-line] Dostupné na: https://www.who.int/news/item/09-03-2021-devastatingly-pervasive-1-in-3-women-globally-experience-violence.

4 Violence against women: an EU-wide survey. Main results report. FRA. 5. 3. 2014.  [on-line]. Dostupné na: https://fra.europa.eu/en/publication/2014/violence-against-women-eu-wide-survey-main-results-report.

5 Návrh směrnice EP a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

6 Tamtéž.

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,

Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

18. června 2024

Vyšlo nové číslo Bulletinu
 VCLP č.1/2024 .

 

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: