14.07.2015 18:16

Zpráva z konference - Evropská úmluva o lidských právech a mezinárodní právo veřejné/The European Convention on Human Rights and General International Law

Dne 5. června 2015 v budově Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku proběhla první mezinárodní konference tohoto druhu na téma „Evropská úmluva o lidských právech a mezinárodní právo Veřejné” (The European Convention on Human Rights and General International Law).

Hlavní otázkou konference bylo, zda Evropská úmluva o lidských právech (EÚLP) je úmluvou pro kterou platí tzv. self-contained režim, nebo zda je to zdroj mezinárodního práva, který nemá zvláštní postavení a řídí se všemi normami mezinárodního práva. Konference se účastnilo 11 soudců Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a 2 soudci z Mezinárodního soudního dvora (MSD). Program konference byl rozdělen do pěti panelů.

První panel byl věnován otázce jurisdikce v mezinárodním právu. V druhém bloku se diskutovalo
o odpovědnosti států. Tématem třetího panelu byly imunity v mezinárodním právu. O výkladu mezinárodních smluv se hovořilo ve čtvrtém panelu. Poslední pátý blok měl název „Jiné zdroje mezinárodního práva” a zde se mluvilo o využití rozsudků Mezinárodního soudního dvora 
a mezinárodního obyčeje v praxi ESLP.

Konferenci zahájil předseda ESLP, Dean Spielmann, který se zmínil o dialogu mezi soudci ESLP
a MSD
. Poté měly slovo hlavní organizátorky konference. Soudkyně ESLP za Rumunsko, Iulia Motoc, vyprávěla o tom, jak přišla s nápadem organizace této akce. Místopředsedkyně Evropské společnosti pro mezinárodní právo (ESIL), Anne van Aaken, tento nápad podpořila a propagovala akci mezi právníky v Evropě.

První panel moderoval soudce ESLP za Řecko, Linos-Alexandre Sicilianos, který postupně představoval všechny účastníky bloku. První zde mluvila soudkyně ESLP za Ukrajinu, Ganna Yudkivska. Téma, kterým se zabývala, bylo územní jurisdikce během okupace. Vzhledem k situaci na Ukrajině není divu, že hovořila přímo o aplikaci článku 1 EÚLP v případě ozbrojených konfliktů.

Zajímavostí je, že soudce ESLP za Ruskou federaci, Dmitry Dedov, který se konference neúčastnil, jako jediný přidal do složky s abstrakty svoji stať na téma „Právo na sebeurčení a světový pořádek 
z lidskoprávního hlediska”.
V tomto tématu pokračoval soudce ESLP za Černou Horu, Nebojša Vučinić, který rozebíral judikaturu MSD a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a její využití ESLP při definování pojmu efektivní kontrola nad územím. Zmiňoval zejména případy Nikaragua v. USA a Tadić.

Na něj navázala soudkyně ESLP za Turecko, Işil Karakaş, která hovořila o otázce extrateritoriality
v judikatuře ESLP
a o případech Loizidou proti Turecku a Kypr proti Turecku. Mimoto rozebrala nový rozsudek ESLP ve věci Jaloud proti Nizozemsku. Velmi neobvyklým bylo vystoupení místopředsedy ESIL, Marko Milanoviće.

S využitím mobilního telefonu soudkyně Yudkivské se zamýšlel nad otázkou jurisdikce, zejména při přenosu informací v kyberprostoru. Pokládal otázku, jak budou lidská práva Ganny Yudkivské porušeny, pokud jí mobil násilím sebere, pokud bez jejího vědomí sám prostuduje obsah jejích zpráv v mobilu, nebo pokud informace z mobilu soudkyně zneužije mobilní operátor ve Spojeném království. 

Druhý blok moderoval profesor mezinárodního práva Katolické univerzity v Lovani, Pierre D’Argent. S velkou úctou představil soudce MSD, Jamese Crawforda, který měl příspěvek na téma Struktura odpovědnosti států dle EÚLP a který  též hovořil o aplikaci jednotlivých ustanovení Návrhu článků
o odpovědnosti státu za mezinárodně protiprávní chování ve věcech projednávaných před ESLP, zejména Behrami proti Francii, El-Masri proti Makedonii, Kotov proti Rusku a dalších.

Dále pokračovala Samantha Besson, profesorka z právnické fakulty Freiburské univerzity. Jejím tématem byla společná odpovědnost států dle EÚLP.  Mezi mezní judikáty jmenovala M.S.S. proti Belgii a Řecku, Rantsev proti Kypru a Rusku, Catan a další proti Moldavě a Rusku.

Dále přednášel soudce ESLP za Řecko, Linos-Alexandre Sicilianos, a to na téma Odpovědnost státu při výkonu rezoluce Rady bezpečnosti OSN a rozsudků ESLP. Zejména hovořil o vztahu EÚLP a článku 103 Charty OSN. Při tom se odvolal na judikáty v jíž zmíněných věcích Behrami proti Francii a Jaloud proti Nizozemsku.

Následovalo vystoupení soudkyně ESLP za Rumunsko, Iulii Motoc, která mluvila o lex specialis
a self-contained režimech
na příkladu EÚLP. Zde opět padla zmínka o rozsudku MSD Nikaragua
v. USA
a judikátech ESLP ve věcích Bankovic, Jaloud a Loizidou. Závěrem soudkyně Motoc sdělila, že považuje EÚLP za smlouvu, která sice nemá self-contained postavení, ale nicméně má hybridní povahu.

Soudce ESLP za Portugalsko, Paulo Pinto de Albuquerque, měl velmi kontroverzní příspěvek na téma aplikace „punitive damages” ESLP v rozsudcích. Tvrdil, že vyzkoumal 7 typických situací, kdy ESLP přisoudí stěžovatelům tento druh odškodného.  K těmto typům dle jeho mínění patří například situace, kdy ESLP přiznal odškodné nehledě na absenci dokumentů dokládajících výši újmy nebo
v případě přisouzení odškodného v případě obecného zájmu nebo když stěžovatel pociťoval újmu vzhledem k samotné existenci předmětného zákona.

Po polední pause otevřela třetí panel jako moderátorka soudkyně ESLP za Německo, Angelika Nuβberger.Tento panel byl věnován imunitám v mezinárodním právu. Soudkyně představila první  panelistku, Philippu Webb, vyučující mezinárodního práva v King’s College London, která vyprávěla o vztahu ESLP k otázce státní imunity.

Riccardo Pavoni, profesor mezinárodního a evropského práva ze Sienské univerzity měl příspěvek
s poetickým názvem „Evropský soud pro lidská práva a právo mezinárodních imunit: světla a stíny”. Klíčovým judikátem jeho vystoupení byl rozsudek ESLP ve věci Cudak proti Litvě. Zmínil také Waite and Kennedy a Beer and Regan proti Německu.

Soudce ESLP za Itálii, Guido Raimondi, hovořil o státních imunitách a závažných porušeních lidských práv v judikatuře ESLP. Zmínil se zejména o tom, že nový rozsudek ve věci Jones proti Spojenému království vyvolal vlnu kritiky vzhledem k tomu, že slepě zkopíroval přístup MSD ve věci Německo proti Itálii.

Moderátorkou 4. panelu byla místopředsedkyně ESIL, Anne van Aaken. První se slova ujal Mark Villiger, soudce ESLP za Lichtenštejnsko. Jeho vystoupení bylo věnováno úloze Vídeňské úmluvy 
o smluvním právu (VÚSP) z roku 1969 při výkladu EÚLP.
  Soudce hovořil o aplikaci článků 31 – 33 VÚSP v judikatuře ESLP. Sdělil zejména, že k tomuto dni v databázi HUDOC bylo pouze 23 rozsudků, ve kterých najdeme odkazování na VÚSP.

Následovalo vystoupení soudce ESLP za Albánii, Ledi Bianku. Hovořil o odkazování na mezinárodní smlouvy v rozsudcích ESLP. Mimo jiné odkázal na článek 38 Statutu MSD, který vymezuje prameny mezinárodního práva a o tom, zda mezinárodní smlouva platí pro stát, který tuto smlouvu neratifikoval.  V tomto ohledu odkázal na rozsudek ESLP ve věci Demir a Baykara proti Turecku.

Poslední pátý blok konference moderoval Luzius Wildhaber, profesor z Univerzity v Basileji. První 
v tomto panelu mluvil profesor mezinárodního práva z Univerzity v Oslo, Geir Ulfstein. Jeho příspěvek pojednával o výkladu EÚLP ve srovnání s jinými nástroji mezinárodního práva. Prof. Ulfstein také připomenul článek 31 VÚSP, zejména s ohledem na rozhodování ESLP ve věcích Marcks proti Belgii a Tyrer proti Spojenému království.

Ineta Ziemele, soudkyně ESLP za Lotyšsko, představila publiku, jak se ESLP dívá na využití mezinárodního obyčeje. Dle jejího názoru zásadu ESLP s názvem „evropský konsensus” lze považovat za regionální mezinárodní obyčej. Ředitelka Max Planck Institutu v Lucemburku, Hélène Ruiz Fabri, hovořila o využití v rozsudků ESLP v rozhodovací praxi MSD. Připomenula rozsudky MSD, o kterých mluvili dříve tento den.

Vedoucí Institutu pro mezinárodní právo a lidská práva univerzity v Göttingenu, Anja Seibert-Fohr, mluvila o přístupu Komise OSN pro mezinárodní právo k VÚSP a rozsudcích ESLP v tomto ohledu. Vzpomenula nedávný judikát ESLP ve věci Hassan proti Spojenému království.

Poslední panel, ale ne konferenci, uzavřela svým vystoupením soudkyně ESLP za Německo, Angelika Nuβberger, která krátce nastínila otázku hard law a soft law při výkonu rozsudku ESLP.

Konferenci zakončil svým přednesem soudce MSD, Antonio Cançado Trindade. Shrnul vystoupení všech účastníků a naznačil, že spolupráce mezi MSD a ESLP probíhá úspěšně, a že ESLP respektuje všechna pravidla mezinárodního práva. Účastnicí konference se dohodli, že se bude
v této inciativě pokračovat.


Autorka článku: Alla Tymofeyeva

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

27. 9. 2018

Na mezinárodní konferenci v Edinburghu, která se konala ve dnech 7-8 září 2018 byla přijata deklarace  "AHRI DECLARATION 2018".

17. 9. 2018

Vyšel nový e-Bulletin UNCE 
(č. 2/2018):

 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém novém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu.