Dne 9. prosince 2022 v 11 hod. českého času (12 hod. ukrajinského času) byl zahájený on-line mezinárodní kulatý stůl, organizovaný společně Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Právnickou fakultou Užhorodské národní univerzity ve spolupráci s Výborem Verchovne Rady Ukrajiny pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci s názvem „OZBROJENÁ AGRESE RUSKA PROTI UKRAJINĚ JAKO VÝZVA MEZINÁRODNÍMU PRÁVNÍMU POŘÁDKU“.

Kulatého stolu se zúčastnili experti z oblasti mezinárodního práva a odborná veřejnost. Událost byla zahájena proslovem Jaroslava Lazura, děkana Právnické fakulty Užhorodské univerzity, který zdůraznil, že aktivita agresora, který v roce 2014 anektoval Krym, podporoval separatisty na Donbasu a od 24. února 2022 vystavuje území Ukrajiny rozsáhlé agresi, vede nejen k strašlivým obětem v samotné zemi, ale i k ničení mezinárodního právního řádu.

Tuto myšlenku podpořil také Oleksandr Kopylenko, místopředseda Výboru pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci VRU, akademik Národní akademie věd Ukrajiny, který byl iniciátorem kulatého stolu. Akademik Kopylenko se domnívá, že ruská agrese na Ukrajině vedla k vážným výzvám pro mezinárodní společenství právních vědců, na které se musí profesionálně a komplexně reagovat.

Za Právnickou fakultu Univerzity Karlovy kulatý stůl zahájila Dr. Alla Tymofeyeva, odborná asistentka na Katedře mezinárodního práva, expertka Centra pro lidská práva UNCE, která řekla, že téma rusko-ukrajinské války, zejména její právní aspekty a výzvy, je předmětem velkého zájmu českých právních vědců, proto se Univerzita Karlova zapojila do této odborné diskuse.

S příspěvkem se během kulatého stolu zapojili zejména Olga Butkevich, prezidentka Ukrajinské asociace mezinárodního práva, doktorka práv, profesorka Katedry mezinárodního práva a Ústavu mezinárodních vztahů Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka, a Tetyana Syroid, profesorka Katedry mezinárodního a evropského práva Charkovské národní univerzity. 

Mluvily o možnostech využití národního práva Ukrajiny a některých mezinárodních smluv za účelem potrestání porušování mezinárodního práva. Dr. Tymofeyeva hovořila o některých procesních překážkách pro projednání mezistátních stížností podaných Ukrajinou proti Rusku Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Upozornila zejména na to, že podle Jednacího řádu ESLP je projednání stížnosti podmíněno písemným vyjádřením ruského vládního zmocněnce, který byl dne 18. července 2022 z funkce odvolán, a také o nezbytnosti zapojení do řízení ruského soudce, jemuž skončil mandát dne 16. září 2022. Dále uvedla, že podle jejího názoru by se tyto překážky daly odstranit přijetím změn Jednacího řádu ESLP, avšak i kdyby odsuzující rozsudek proti Rusku nakonec padl, podle ruského federálního zákona č. 183-FZ ze dne 11. července 2022, nemá Ruská federace povinnost takový rozsudek vykonat.

Dr. Tymofeyeva zmínila, že zde by pak šlo namítat, že zákon Ruské federace č. 183-FZ porušuje článek 27 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, který stanoví, že se strana mezinárodní smlouvy (v našem případě Evropské úmluvy o lidských právech - EÚLP) nemůže dovolávat ustanovení svého vnitrostátního práva jako důvodu pro neplnění smlouvy. Na její vystoupení navázal Dr. Milan Lipovský z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který představil jednotlivé v současnosti debatované návrhy pro nový Zvláštní tribunál pro zločin agrese. Ten je v posledních měsících zmiňován s ohledem na fakt, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu je omezená způsobem, který MTS nedovoluje bez podnětu Rady bezpečnosti dle čl. 15 ter ŘS tento zločin spáchaný vůči Ukrajině vyšetřovat a stíhat.

Dr. Lipovský jako nejperspektivnější, s ohledem na nutnost odstranění osobních imunit úřadujících nejvyšších představitelů států, vidí hybridní tribunál vykonávající ukrajinskou teritoriální jurisdikci a legitimitou opřený o mezinárodní smlouvu mezi Ukrajinou a OSN, k jejímuž sjednání by Generálnímu tajemníkovi mohlo dát mandát Valné shromáždění OSN. Dr. Lipovský zmínil, že přirozeně existují i obavy z případné nemožnosti postavit konkrétní podezřelé před tento tribunál. I ty by však dle jeho názoru šlo snížit například možností, aby tribunál alespoň dostal pravomoc prezentovat i bez přítomnosti obžalovaného/ých důkazy, které by byly veřejně dostupné veškeré světové veřejnosti. Kulatý stůl naznačil potenciál spolupráce mezi českými a ukrajinskými akademickými institucemi, který se může rozvíjet i v dalších oblastech.

Alla Tymofeyeva a Milan Lipovský