12.06.2017 17:36

Zpráva z vědecké konference “POST-CONFLICT JUSTICE IN UKRAINE”

Ve dnech 26. - 27. května 2017 proběhla v hlavním městě Ukrajiny, Kyjevě, společná konference Ukrajinského helsinského výboru (UHUHR), Evropské společnosti pro mezinárodní právo (ESIL) a Ukrajinské společnosti pro mezinárodní právo (UAIL) s názvem Postkonfliktní spravedlnost na Ukrajině (“Post-Conflict Justice in Ukraine”). Této události se zúčastnili zástupci významných mezinárodních institucí, jako jsou soudci Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a předseda Evropského výboru proti mučení (CPT) Rady Evropy, zahraniční odborníci z praxe a představitelé vědy, jak z Ukrajiny, tak i z celého světa.

Mykola Gnatovskyy, Ganna Yudkivska, Arkadiy Bushchenko, Pavlo Klimkin, André Nollkaemper, Marko Milanovic

Zleva: Mykola Gnatovskyy, Ganna Yudkivska, Arkadiy Bushchenko, Pavlo Klimkin, André Nollkaemper, Marko Milanovic

Zdroj: web UHURH
https://helsinki.org.ua/articles/post-konflikte-pravosuddya-praktykum-dlya-ukrajinskyh-yurystiv/

V den před zahájením konference se konal rozhovor s Albie Sachsem, soudcem Ústavního soudu Jihoafrické republiky, za účasti hlavní organizátorky konference Ganny Yudkivské, soudkyně ESLP a Mykoly Gnatovského, předsedy CPT. Poté následovalo promítání dokumentárního filmu My Nazi Legacy. Samotnou konferenci dne 26. května 2017 zahájil svým proslovem André Nollkaemper, předseda ESIL. Poté následovalo uvítací slovo Pavla Klimkina, ministra zahraničních věcí Ukrajiny. Dále přítomné uvítala také Mary L. Yovanovitch, zvláštní velvyslankyně USA na Ukrajině. Poté slovo obdržel Arkadij Bushchenko, předseda UHUHR. První uvítací blok konference zakončili svými proslovy Ganna Yudkivska a Mykola Gnatovskyj.

Bezprostředně poté následoval první tematický blok s názvem Současné výzvy spravedlnosti v přechodném období (Contemporary Challenges for Transitional Justice). Moderátorem tohoto bloku byl André Nollkaemper. První vystoupila Sarah Nouwen z University of Cambridge a zaměřila se na otázku výkonu spravedlnosti v zemích, kde probíhá ozbrojený konflikt, jaké k tomu existují prostředky a nakolik jsou účinné.

Následoval Mark Kersten z London School of Economics, který hovořil o justici během konfliktních situací. Zmínil případy Libye a Ugandy.Poutavý byl příspěvek Marko Milanovice (University of Nottingham), který se podělilo svoje zkušenosti z hodnocení činnosti Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Tvrdil, že výsledky dotazování prokázaly, že lidé jsou ochotni věřit na spravedlivost soudního řízení pouze, pokud je to v souladu s jejich osobním přesvědčením, a tedy praxe ukázala, že pouze 10 % Srbů souhlasí s rozhodováním ICTY, 90 % si myslí, že se jedná o nelegitimní soudní postup. S ohledem na to, že Ukrajina se obrátila s žalobou na Mezinárodní trestní soud (MTS) Marko Milanovic tvrdil, že nelze počítat s tím, že veškeré obyvatelstvo Ukrajiny se závěry MTS bude souhlasit, ať už budou jakékoliv.

Po přestávce probíhaly dva paralelní workshopy. První na téma “Canthe International Criminal Court Playa Constructive Role for the Post-Conflict Settlement in Ukraine?” a druhý s názvem “A truth commission for Ukraine: Establishing the historical truth and fighting today’s propaganda?”.

Já jsem se účastnila workshopu, který se věnoval praxi MTS, a který vedl Gleb Bogush z Lomonosovovy univerzity v Rusku. Činnost workshopu zahájila svým příspěvkem Iryna Marchuk, zástupkyně děkana právnické fakulty University of Copehagen. Její vystoupení se týkalo historie podání Ukrajiny k MTS a úvah o možných závěrech této soudní instituce ve vztahu ke konfliktu na Majdanu a na východě Ukrajiny. Poté hovořil Dmytro Koval z Oděské právní akademie o kolektivní paměti a sociálních systémech ve vztahu k MTS. Následovalo vystoupení Gaiane Nuridzhanian z University College London, která se soustředila na pravidlo komplementární jurisdikce MTS. Tento první dopolední blok konference završila Valentyna Polunina z Ludwig Maximilian University of Munich, která navázala na Marko Milanovice a hovořila o výsledcích výzkumu, který se týkal otázky vnímání mezinárodní trestní justice na Ukrajině.

Po obědě se účastníci konference rozdělili do dvou pracovních skupin. Workshop č. 3 se věnoval otázce odškodnění obětí ozbrojených konfliktů a byl veden Ksenií Turković, soudkyní ESLP. Workshop č. 3 měl literární název „Does Anna Karenina principle apply to post-conflict justice?“, kde se mluvilo o nejlepším modelu justice pro Ukrajinu za současné situace. Workshop vedl Sergey Sayapin (KIMEP University, Kazachstán). S ohledem na to, že třetí workshop moderovala soudkyně ESLP a vzhledem k tomu, že ve své praxi jsem se věnovala otázce odškodňování v mezinárodním právu, rozhodla jsem se navštívit tento workshop.

Zde byl prvním vystupujícím Vito Todeschini (Aarhus University, Denmark), který mluvil o právu na odškodňování obětí ozbrojených konfliktů v souvislosti se situací na Ukrajině. Poté vystoupil Antal Berkes z Manchester International Law Centre, který se soustředil specificky na praxi ESLP týkající se extrateritoriální jurisdikce a zásady efektivní kontroly. Dále mluvila Tetyana Antsupova z Oděské právní akademie, která navázala na předchozího řečníka rozborem judikatury ESLP k otázce restituce majetku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Poslední v tomto bloku měl vstoupení Maxim Petrov z UHUHR, který opět mluvil o obětech ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

Po přestávce Sergey Sayapin krátce představil kolektivní monografii s názvem “The Situation in Ukraine since 2014: jus ad bellum, jus in bello, jus post bellum”. Kniha, bohužel, nestihla vyjít k okamžiku konání konference a nachází se zatím v tisku. Měla by se objevit během několika měsíců.

Poté následovala Skype konference s Prof. M. Cherifem Bassiounim, který je expertem OSN v oblasti trestní justice”. Bohužel ze zdravotních důvodů pan profesor nemohl přijet do Kyjeva, ale nehledě na to připravil video přednášku s názvem “The Future of Post-Conflict Justice in Light of Contemporary Low Level Conflicts and the Use of Automatic Weapons Systems”. Po přednášce následoval skupinový videohovor přes Skype, kde účastníci konference mohli položit  své otázky. Tuto událost moderovala  Ganna Yudkivska.

Cherif Bassiouni

Konferenční hovor přes Skype  s Prof. M. Cherifem Bassiounim

Zdroj: web UHURH https://helsinki.org.ua/articles/post
-konflikte-pravosuddya-praktykum-dlya-ukrajinskyh-yurystiv/

Druhý den konference začal společnou sekcí s názvem Pozitivní závazky států dle mezinárodního trestního práva. Sekci vedl Marko Milanovic. Současný soudce ESLP, Erik Møse se rozdělil o svoje zkušenosti bývalého soudce ICTR v Arushe (Tanzania). Následovala přednáška Ksenie Turković, soudkyně ESLP, která hovořila o judikatuře ESLP k závažným porušením lidských práv. Larissa van den Herik (Leiden University) mluvila o úloze národních parlamentů v prevenci zločinů podle mezinárodního práva. Poslední v tomto bloku měl slovo Gleb Bogush z Lomonosovovy univerzity, který pojednával o implementaci mezinárodního trestního práva v Ruské federaci.

 

Soudce Ústavního soudu Jihoafrické republiky, Albie Sachs

Zdroj: web UHURH https://helsinki.org.ua/articles/post-konflikte-pravosuddya-praktykum-dlya-ukrajinskyh-yurystiv/
 
Soudce Ústavního soudu JAR, Albie Sachs, jeden z hlavních hostů konference, po přestávce vystoupil s přednáškou s názvem “Meeting the Man Who Putthe Bomb in my Car: Former Constitutional Court Justice Albie Sachs speaks about transitional justice in South Africa and Kenya”. Vyprávěl o vlastní zkušenosti setkání s osobou, která ho chtěla zabít během výkonu funkce. Přednáška měla filozofické zaměření a směřovala k tomu, že každý konflikt dříve nebo později skončí a že je důležité se naučit žít spolu. Nejlepší cesta je odpuštění a respekt k protistraně. Soudce Sachs vyslovil myšlenku, že Rusové a Ukrajinci jsou si bratři, že je zapotřebí si to co nejrychleji uvědomit a najít cestu k ukončení konfliktu. Rozhovor s Albie Sachsem vedla Ganna Yudkivska.
 

Odpoledne se konaly poslední dva paralelní workshopy konference. Workshop č. 5 se věnoval odpovědnosti za porušení mezinárodního humanitárního práva. Workshop č. 6 měl název „ESLP a další lidskoprávní orgány“. Moje volba byla workshop zaměřený na činnost ESLP, který moderovala Maria Issaeva, lidskoprávní právnička z Ruska. Svým příspěvkem tento blok zahájil Ralph Wilde z University College London.

Měl obecnější vystoupení na téma úlohy mezinárodních lidskoprávních mechanismů při vyřešení konfliktu na Ukrajině. Poté vystoupili dva vládní zmocněnci pro zastupovaní před ESLP z Moldávie (Lilian Apostol) a Ukrajiny (Ivan Lishchyna). Lilian Apostol vyprávěl o tom, jak se účastnil před ESLP řešení případů Ilasçu a další proti Moldávii a Rusku a Catan a další proti Moldávii a Rusku, kde hovořil o tom, že Moldávie na rozdíl od Ukrajiny nepodala k ESLP mezistátní stížnosti, ale že některé individuální stížnosti zde hrály velmi obdobnou úlohu.

Ivan Lishchyna se zaměřil na možnost aplikace článku 1 Protokolu č. 1 (právo na majetek) na spory, týkající se Krymu a Donbasu. Gulara Guliyeva (Birmingham Law School) pojednávala o vlivu judikatury ESLP na postavení IDPs na Ukrajině. Alessandra La Vaccara z Cardozo Law School prováděla analýzu toho, jaké normy za ozbrojeného konfliktu mají přednost: humanitární právo nebo lidská práva. John R. Morss z Deakin University (Australia) hovořil o lidských právech  během ozbrojeného konfliktu, zda se jedná o práva individuální nebo kolektivní. Po pauze na kávu moderátoři všech šesti workshopů pod vedením Ganny  Yudkivské shrnuli hlavní teze vystoupení a otázky, které zazněly v každém bloku.

Závěrečné slovo konference pronesli Ivan Lishchyna, Marko Milanovic, Arkadiy Bushchenko a Ganna Yudkivska. Nakonec Mykola Gnatovskyy shrnul činnost konference a poděkoval všem, kdo se podíleli na přípravě této konference. Zejména poděkoval i české zástupkyni v radě ESIL, doc. Veronice Bílkové. 
    
Autorka článku: Alla Tymofeyeva

 

—————

Zpět


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1



Novinky

11. 5. 2018

Vyšel nový Bulletin UNCE 
(č. 1/2018)
.

On-line verze ke stažení zde

 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém novém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu.