Akce

05.01.2023 13:47

Zpráva z kulatého stolu «RUSSIAN ARMED AGGRESSION AGAINST UKRAINE AS A CHALLENGE TO THE INTERNATIONAL LEGAL ORDER»

Dne 9. prosince 2022 v 11 hod. českého času (12 hod. ukrajinského času) byl zahájený on-line mezinárodní kulatý stůl, organizovaný společně Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Právnickou fakultou Užhorodské národní univerzity ve spolupráci s Výborem Verchovne Rady Ukrajiny pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci s názvem „OZBROJENÁ AGRESE RUSKA PROTI UKRAJINĚ JAKO VÝZVA MEZINÁRODNÍMU PRÁVNÍMU POŘÁDKU“.

Kulatého stolu se zúčastnili experti z oblasti mezinárodního práva a odborná veřejnost. Událost byla zahájena proslovem Jaroslava Lazura, děkana Právnické fakulty Užhorodské univerzity, který zdůraznil, že aktivita agresora, který v roce 2014 anektoval Krym, podporoval separatisty na Donbasu a od 24. února 2022 vystavuje území Ukrajiny rozsáhlé agresi, vede nejen k strašlivým obětem v samotné zemi, ale i k ničení mezinárodního právního řádu.

Tuto myšlenku podpořil také Oleksandr Kopylenko, místopředseda Výboru pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci VRU, akademik Národní akademie věd Ukrajiny, který byl iniciátorem kulatého stolu. Akademik Kopylenko se domnívá, že ruská agrese na Ukrajině vedla k vážným výzvám pro mezinárodní společenství právních vědců, na které se musí profesionálně a komplexně reagovat.

Za Právnickou fakultu Univerzity Karlovy kulatý stůl zahájila Dr. Alla Tymofeyeva, odborná asistentka na Katedře mezinárodního práva, expertka Centra pro lidská práva UNCE, která řekla, že téma rusko-ukrajinské války, zejména její právní aspekty a výzvy, je předmětem velkého zájmu českých právních vědců, proto se Univerzita Karlova zapojila do této odborné diskuse.

S příspěvkem se během kulatého stolu zapojili zejména Olga Butkevich, prezidentka Ukrajinské asociace mezinárodního práva, doktorka práv, profesorka Katedry mezinárodního práva a Ústavu mezinárodních vztahů Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka, a Tetyana Syroid, profesorka Katedry mezinárodního a evropského práva Charkovské národní univerzity

Mluvily o možnostech využití národního práva Ukrajiny a některých mezinárodních smluv za účelem potrestání porušování mezinárodního práva. Dr. Tymofeyeva hovořila o některých procesních překážkách pro projednání mezistátních stížností podaných Ukrajinou proti Rusku Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Upozornila zejména na to, že podle Jednacího řádu ESLP je projednání stížnosti podmíněno písemným vyjádřením ruského vládního zmocněnce, který byl dne 18. července 2022 z funkce odvolán, a také o nezbytnosti zapojení do řízení ruského soudce, jemuž skončil mandát dne 16. září 2022. Dále uvedla, že podle jejího názoru by se tyto překážky daly odstranit přijetím změn Jednacího řádu ESLP, avšak i kdyby odsuzující rozsudek proti Rusku nakonec padl, podle ruského federálního zákona č. 183-FZ ze dne 11. července 2022, nemá Ruská federace povinnost takový rozsudek vykonat.

Dr. Tymofeyeva zmínila, že zde by pak šlo namítat, že zákon Ruské federace č. 183-FZ porušuje článek 27 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, který stanoví, že se strana mezinárodní smlouvy (v našem případě Evropské úmluvy o lidských právech - EÚLP) nemůže dovolávat ustanovení svého vnitrostátního práva jako důvodu pro neplnění smlouvy. Na její vystoupení navázal Dr. Milan Lipovský z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který představil jednotlivé v současnosti debatované návrhy pro nový Zvláštní tribunál pro zločin agrese. Ten je v posledních měsících zmiňován s ohledem na fakt, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu je omezená způsobem, který MTS nedovoluje bez podnětu Rady bezpečnosti dle čl. 15 ter ŘS tento zločin spáchaný vůči Ukrajině vyšetřovat a stíhat.

Dr. Lipovský jako nejperspektivnější, s ohledem na nutnost odstranění osobních imunit úřadujících nejvyšších představitelů států, vidí hybridní tribunál vykonávající ukrajinskou teritoriální jurisdikci a legitimitou opřený o mezinárodní smlouvu mezi Ukrajinou a OSN, k jejímuž sjednání by Generálnímu tajemníkovi mohlo dát mandát Valné shromáždění OSN. Dr. Lipovský zmínil, že přirozeně existují i obavy z případné nemožnosti postavit konkrétní podezřelé před tento tribunál. I ty by však dle jeho názoru šlo snížit například možností, aby tribunál alespoň dostal pravomoc prezentovat i bez přítomnosti obžalovaného/ých důkazy, které by byly veřejně dostupné veškeré světové veřejnosti. Kulatý stůl naznačil potenciál spolupráce mezi českými a ukrajinskými akademickými institucemi, který se může rozvíjet i v dalších oblastech.

Alla Tymofeyeva a Milan Lipovský

Celý článek

—————


20 nejnovějších článků ...

  1. Pavel Ondřejek: HAPLA, Martin: Utilitarismus a filozofie lidských práv
  2. Nikola Kurková Klímová: První odsuzující rozsudek Kosovských zvláštních senátů
  3. Petra Presserová: Ohlédnutí za rokem 2022 a vývojem ochrany před násilím na ženách
  4. Ivana Machoňová Schellongová: Trest smrti v mezinárodním právu lidských práv a jeho souvislost se zákazem mučení
  5. Barbora Havlíková: Veřejný přístup k údajům ve světle práva na soukromí: konec veřejně přístupné evidence skutečných majitelů
  6. Pavel Ondřejek: Zvláštní výbor pro vyšetřování útoku z 6. ledna na Kapitol Spojených států amerických vydal závěrečnou zprávu
  7. Elia Černohlávková: Japonsko zveřejnilo zásady ochrany lidských práv v dodavatelských řetězcích
  8. Marek Gerle: K návštěvě vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimíra Dzura
  9. Pavel Šturma, Milan Lipovský (eds.): The Crime of Genocide: Then and Now. Evolution of a Crime.
  10.  Natalie Illková: GANHRI a přezkum akreditací národních lidskoprávních institucí 
  11.  Nikola Kurková Klímová: Případ Said: Budoucnost stíhání genderově motivovaných zločinů podle mezinárodního práva 
  12. Eliška Jonášová: Unijní a mezinárodní vývoj v oblasti potírání násilí vůči ženám a domácího násilí
  13. Helena Hofmannová: Může zaměření se na intersekcionalitu přispět k efektivní rovnosti?
  14. Matěj Stříteský: Omezení pacienta pásy v lůžku v judikatuře ESLP
  15. Elia Černohlávková: Ruská federace po 26 letech opustila Radu Evropy
  16. Pavel Ondřejek: BILCHITZ, David: Fundamenta l Rights and the Legal Obligations of Business
  17. Barbora Havlíková: Příslušníci Spojeného království ztratili po Brexitu unijní občanství a s tím související práva
  18. Pavel Ondřejek: Případ New York State Rifle & Pistol Assn., Inc. v. Bruen před Nejvyšším soudem USA – několik poznámek k metodologii použitého výkladu Ústavy USA
  19. Nikola Kurková Klímová: Ruská invaze na Ukrajinu: Přichází nová vlna investičních sporů?
  20. Eliška Flídrová: Dočasná ochrana pro osoby prchající před válkou na Ukrajině

Dříve publikované články najdete v jednotlivých odborných rubrikách a také v archvivu našich Bulletinů.


Aktuální číslo: Studie z lidských práv č.14

Ochrana žen a dětí v mezinárodním právu
Pavel Šturma, Milan Lipovský (eds.) a kol.

Studie z lidských práv č.14
Ochrana žen a dětí v mezinárodním (a nejen mezinárodním) právu je bezesporu významná oblast práva. Právě tomuto tématu se během své kariéry věnovala a věnuje paní docentka PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc., která napsala a vydala celou řadu tematicky zaměřených publikací. V roce 2019 se katedra mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumné centrum pro lidská práva UNCE rozhodly uspořádat symposium za přítomnosti paní docentky a za účelem diskuse nad těmito zajímavými oblastmi. 
 
Publikace je výsledkem zmíněného symposia a má za cíl dále přispět k rozvoji české literatury o ochraně žen a dětí, kterou z velké části vytvořila právě paní docentka.

O projektu 

UNCE – Výzkumné centrum pro lidská práva (Research Centre for Human Rights at the Charles University in Prague) je projektem Univerzity Karlovy při její  Právnické fakultě , která je předním pracovištěm v oboru právo a právní věda v ČR a má široké kontakty na významná zahraniční pracoviště. 

Vznik centra pro lidská práva má v první etapě především stimulovat vědeckou diskusi týkající se teoretických základů a metod výzkumu lidských práv. V rámci širšího výzkumného týmu centra se pak mohou formovat užší skupiny zaměřené na dílčí témata výzkumu. Zároveň bude podporovat pravidelné výměny názorů v rámci mezioborově složeného týmu. UNCE je platformou pro společný výzkum mladších i starších odborníků z různých pracovišť.

Dynamika v dané oblasti výzkumu se projevuje v rovině jak obsahové, tak strukturální. Na mezinárodní úrovni (ale nejenom na ní) se objevuje otázka tzv. nových lidských práv. Na vnitrostátní úrovni jde o pokračující výzkum vztahu textu lidskoprávních katalogů a jejich významového obalu, založeného judikaturou. Zde se nabízí i srovnávání přístupů mezi různými státy napříč právními kulturami, a to jak v současnosti, tak v historické perspektivě.


Jsme členem mezinárodní akademické sítě AHRI

Od září roku 2015 je VCLP/UNCE členem mezinárodní akademické sítě   Association of Human Rights Institutes (AHRI), což je síť 80 členských institucí, které realizují výzkumné a výukové aktivity v oblasti lidských práv. 




Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,

Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

19. dubna 2023

Vyšlo nové číslo Bulletinu
 VCLP č.1/2023 .

 

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: