Akce

20.09.2021 10:50

Veřejný ochránce práv představil návrh indikátorů pro sledování implementace Úmluvy o právech osob s postižením

Dne 9. 9. 2021 se uskutečnil odborný seminář Veřejného ochránce práv a Úřadu vlády zaměřený na vytváření ukazatelů v naplňování práv lidí s postižením. Lidskoprávní indikátory jsou nástrojem k objektivnímu a komplexnímu hodnocení postupu státu při naplňování závazků z úmluv o lidských právech. Jsou zaměřeny nejen na posuzování právní úpravy a politik (strukturální indikátory) a postupu jednotlivých orgánů (procesní indikátory), ale také na dopad jednotlivých opatření na cílové skupiny (výsledkové indikátory).

Ačkoliv Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva vydal již v roce 2012 příručkuo tom, jak tyto indikátory vytvářet, je to vůbec poprvé, kdy je ve své činnosti využil veřejný ochránce práv, a to v souvislosti s jeho speciální působností při monitorování implementace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.1 

Představeny byly indikátory pro vybrané články Úmluvy, které se nejvíc prolínají doživota lidí s postižením. Jedná se o článek 5 zakazující diskriminaci lidí s postižením, článek 12, který zaručuje rovnost před zákonem a ochranu autonomie v rozhodování, článek 19 chránící právo na život v komunitě a článek 27, který upravuje právo lidí s postižením na práci a zaměstnání. Kromě samotné Úmluvy vycházejí návrhy indikátorů také z obecných komentářů Výboru OSN pro práva osob s postižením a z modelových indikátorů pro Úmluvu vytvořených Úřadem Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. S ohledem na závazek z článku 4 odst. 3 Úmluvy byly ukazatele také předem konzultovány s poradním orgánem veřejného ochránce práv, který je tvořen samotnými lidmi s postižením a zástupci organizací chránící jejich práva.

Na semináři, kterého se zúčastnili také představitelé jednotlivých dotčených ministerstev, Českého statistického úřadu nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, se diskutovalo zejména o potřebě sběru relevantních dat o životě lidí s postižením. Ta jsou nezbytná pro hodnocení naplňování jednotlivých indikátorů, tedy pro vystavení „vysvědčení“ pro ČR o tom, jak se ji daří závazky implementovat. 

Sběr dat by měl být postaven na tzv. sociálním modelu postižení. Na rozdíl od tradičního medicínského modelu, který hledí na člověka zejména prizmatem jeho diagnózy, sociální model zohledňuje individuální schopnosti a potřeby konkrétních lidí.  Kromě toho by se měl sběr dat také zaměřovat na zvlášť zranitelné skupiny, jakými jsou děti nebo starší lidé s postižením či lidé žijící v ústavních zařízeních.

Odborníci poukazovali na nedostatek dostupných dat, ale také na metodologické problémy, jakými je například různé vymezení skupiny osob s postižením či nedostatečné propojení informačních systémů zdravotnictví a sociálních služeb. Mezinárodní srovnání přinesli zástupci Agentury EU pro základní práva (FRA), která sama v minulosti vytvořila lidskoprávní indikátory pro naplňování článku 19 (právo na život v komunitě) nebo 29 (účast na politickém a veřejném životě) Úmluvy a poskytuje podporu členským státům při vytváření jejich národních ukazatelů.

Své zkušenosti představila mezinárodní expertka sítě European Disability Expertise José Smits. Ta na příkladu z Nizozemí ukázala, jak můžou indikátory odhalit systematická selhání státu při ochraně práv lidí s postižením v oblastech jakými je inkluzivní vzdělávání či zaměstnávání lidí s postižením. Po diskuzi s odborníky připraví kancelář veřejného ochránce práv finální verze indikátorů. Ty budou zveřejněny v přístupných formátech a budou také podkladem pro první monitorovací zprávu ombudsmana pro Výbor pro práva osob s postižením. 

Více informací včetně materiálů ze semináře lze najít v tiskové zprávě veřejného ochránce práv.

Autorka článku: Zuzana Durajová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Dle článku 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ve spojení s § 1 odst. 7 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv.

Celý článek

—————


Nejnovější články

  1. Krok vpřed v boji proti klimatickým změnám? Shell je povinen snížit emise CO2 o 45 %
  2. ČERVÍNEK, Zdeněk: Metoda proporcionality v praxi Ústavního soudu
  3. Zahájení 76. zasedání Valného shromáždění OSN
  4. STOCKHOLM NAŽIVO: se syndromem nebo bez
  5. Veřejný ochránce práv představil návrh indikátorů pro sledování implementace Úmluvy o právech osob s postižením
  6. Japonská vláda prozkoumá dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích
  7. Legislativní vývoj v oblasti byznysu a lidských práv v Německu
  8. Evropská unie zpřísnila kvůli ochraně lidských práv svůj režim pro vývoz technologií
  9. Etika editace genomu zabývající se editací genomu lidí, zvířat a rostlin v kontextu etiky a lidských práv
  10. První globální zpráva OSN o ageismu
  11. Rok 2020: rok katastrofy či křižovatka v oblasti lidských práv?
  12. Porušování lidských práv Ujgurů se promítne do mezinárodního obchodu
  13. První mezistátní stížnost proti České republice před Evropským soudem pro lidská práva
  14. Právo na pokojné shromažďování ve světle Obecného komentáře č. 37 Výboru OSN pro lidská práva
  15. Poznámky k dopadu pandemie COVID-19 v oblasti postavení menšinových skupin a migrantů
  16. ŠEJVL, Michal, AGHA, Petr, SOBEK, Tomáš, KOKEŠOVÁ, Jana, ČERNÝ, David: Vítězové a poražení: Právní a etické problémy současné koronakrize
  17. Koronavirus, nouzový stav a lidská práva
  18. WINKLER, Adam: We the Corporations. How American Businesses Won Their Civil Rights
  19. N.D. a N.T. proti Španělsku – „push backs” na španělských hranicích nejsou dle ESLP kolektivním vyhoštěním
  20. Poznámky k postavení LGBT osob v Norsku
  21. Umělá inteligence v kontextu odpovědného obchodního chování
  22. Letos oslaví EÚLP své 70. výročí
  23. MOUNK, Yascha: Lid versus demokracie. Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit.
  24. Několik slov o Ágnes Hellerové
  25. Plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Českou republikou a někteří „kostlivci ve skříni”
  26. Stanovisko k poskytování život udržující léčby dětským pacientům

Aktuální číslo: Studie z lidských práv č.14

Ochrana žen a dětí v mezinárodním právu
Pavel Šturma, Milan Lipovský (eds.) a kol.

Studie z lidských práv č.14
Ochrana žen a dětí v mezinárodním (a nejen mezinárodním) právu je bezesporu významná oblast práva. Právě tomuto tématu se během své kariéry věnovala a věnuje paní docentka PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc., která napsala a vydala celou řadu tematicky zaměřených publikací. V roce 2019 se katedra mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumné centrum pro lidská práva UNCE rozhodly uspořádat symposium za přítomnosti paní docentky a za účelem diskuse nad těmito zajímavými oblastmi. 
 
Publikace je výsledkem zmíněného symposia a má za cíl dále přispět k rozvoji české literatury o ochraně žen a dětí, kterou z velké části vytvořila právě paní docentka
.

O projektu 

UNCE – Výzkumné centrum pro lidská práva (Research Centre for Human Rights at the Charles University in Prague) je projektem Univerzity Karlovy při její  Právnické fakultě , která je předním pracovištěm v oboru právo a právní věda v ČR a má široké kontakty na významná zahraniční pracoviště. 

Vznik centra pro lidská práva má v první etapě především stimulovat vědeckou diskusi týkající se teoretických základů a metod výzkumu lidských práv. V rámci širšího výzkumného týmu centra se pak mohou formovat užší skupiny zaměřené na dílčí témata výzkumu. Zároveň bude podporovat pravidelné výměny názorů v rámci mezioborově složeného týmu. UNCE je platformou pro společný výzkum mladších i starších odborníků z různých pracovišť.

Dynamika v dané oblasti výzkumu se projevuje v rovině jak obsahové, tak strukturální. Na mezinárodní úrovni (ale nejenom na ní) se objevuje otázka tzv. nových lidských práv. Na vnitrostátní úrovni jde o pokračující výzkum vztahu textu lidskoprávních katalogů a jejich významového obalu, založeného judikaturou. Zde se nabízí i srovnávání přístupů mezi různými státy napříč právními kulturami, a to jak v současnosti, tak v historické perspektivě.

Od září roku 2015 je VCLP/UNCE členem mezinárodní akademické sítě Association of Human Rights Institutes (AHRI), což je síť 62 členských institucí, které realizují výzkumné a výukové aktivity v oblasti lidských práv. 


Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

7. prosince 2021

Vyšel nový Bulletin

 UNCE č.2/2021.

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: