Akce

20.09.2021 10:50

Veřejný ochránce práv představil návrh indikátorů pro sledování implementace Úmluvy o právech osob s postižením

Dne 9. 9. 2021 se uskutečnil odborný seminář Veřejného ochránce práv a Úřadu vlády zaměřený na vytváření ukazatelů v naplňování práv lidí s postižením. Lidskoprávní indikátory jsou nástrojem k objektivnímu a komplexnímu hodnocení postupu státu při naplňování závazků z úmluv o lidských právech. Jsou zaměřeny nejen na posuzování právní úpravy a politik (strukturální indikátory) a postupu jednotlivých orgánů (procesní indikátory), ale také na dopad jednotlivých opatření na cílové skupiny (výsledkové indikátory).

Ačkoliv Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva vydal již v roce 2012 příručkuo tom, jak tyto indikátory vytvářet, je to vůbec poprvé, kdy je ve své činnosti využil veřejný ochránce práv, a to v souvislosti s jeho speciální působností při monitorování implementace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.1 

Představeny byly indikátory pro vybrané články Úmluvy, které se nejvíc prolínají doživota lidí s postižením. Jedná se o článek 5 zakazující diskriminaci lidí s postižením, článek 12, který zaručuje rovnost před zákonem a ochranu autonomie v rozhodování, článek 19 chránící právo na život v komunitě a článek 27, který upravuje právo lidí s postižením na práci a zaměstnání. Kromě samotné Úmluvy vycházejí návrhy indikátorů také z obecných komentářů Výboru OSN pro práva osob s postižením a z modelových indikátorů pro Úmluvu vytvořených Úřadem Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. S ohledem na závazek z článku 4 odst. 3 Úmluvy byly ukazatele také předem konzultovány s poradním orgánem veřejného ochránce práv, který je tvořen samotnými lidmi s postižením a zástupci organizací chránící jejich práva.

Na semináři, kterého se zúčastnili také představitelé jednotlivých dotčených ministerstev, Českého statistického úřadu nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, se diskutovalo zejména o potřebě sběru relevantních dat o životě lidí s postižením. Ta jsou nezbytná pro hodnocení naplňování jednotlivých indikátorů, tedy pro vystavení „vysvědčení“ pro ČR o tom, jak se ji daří závazky implementovat. 

Sběr dat by měl být postaven na tzv. sociálním modelu postižení. Na rozdíl od tradičního medicínského modelu, který hledí na člověka zejména prizmatem jeho diagnózy, sociální model zohledňuje individuální schopnosti a potřeby konkrétních lidí.  Kromě toho by se měl sběr dat také zaměřovat na zvlášť zranitelné skupiny, jakými jsou děti nebo starší lidé s postižením či lidé žijící v ústavních zařízeních.

Odborníci poukazovali na nedostatek dostupných dat, ale také na metodologické problémy, jakými je například různé vymezení skupiny osob s postižením či nedostatečné propojení informačních systémů zdravotnictví a sociálních služeb. Mezinárodní srovnání přinesli zástupci Agentury EU pro základní práva (FRA), která sama v minulosti vytvořila lidskoprávní indikátory pro naplňování článku 19 (právo na život v komunitě) nebo 29 (účast na politickém a veřejném životě) Úmluvy a poskytuje podporu členským státům při vytváření jejich národních ukazatelů.

Své zkušenosti představila mezinárodní expertka sítě European Disability Expertise José Smits. Ta na příkladu z Nizozemí ukázala, jak můžou indikátory odhalit systematická selhání státu při ochraně práv lidí s postižením v oblastech jakými je inkluzivní vzdělávání či zaměstnávání lidí s postižením. Po diskuzi s odborníky připraví kancelář veřejného ochránce práv finální verze indikátorů. Ty budou zveřejněny v přístupných formátech a budou také podkladem pro první monitorovací zprávu ombudsmana pro Výbor pro práva osob s postižením. 

Více informací včetně materiálů ze semináře lze najít v tiskové zprávě veřejného ochránce práv.

Autorka článku: Zuzana Durajová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

1 Dle článku 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ve spojení s § 1 odst. 7 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv.

Celý článek

—————


20 nejnovějších článků ...

  1. Pavel Šturma, Milan Lipovský (eds.): The Crime of Genocide: Then and Now. Evolution of a Crime.
  2.  Natalie Illková: GANHRI a přezkum akreditací národních lidskoprávních institucí 
  3.  Nikola Kurková Klímová: Případ Said: Budoucnost stíhání genderově motivovaných zločinů podle mezinárodního práva 
  4. Eliška Jonášová: Unijní a mezinárodní vývoj v oblasti potírání násilí vůči ženám a domácího násilí
  5. Helena Hofmannová: Může zaměření se na intersekcionalitu přispět k efektivní rovnosti?
  6. Matěj Stříteský: Omezení pacienta pásy v lůžku v judikatuře ESLP
  7. Elia Černohlávková: Ruská federace po 26 letech opustila Radu Evropy
  8. Pavel Ondřejek: BILCHITZ, David: Fundamental Rights and the Legal Obligations of Business
  9. Barbora Havlíková: Příslušníci Spojeného království ztratili po Brexitu unijní občanství a s tím související práva
  10. Pavel Ondřejek: Případ New York State Rifle & Pistol Assn., Inc. v. Bruen před Nejvyšším soudem USA – několik poznámek k metodologii použitého výkladu Ústavy USA
  11. Nikola Kurková Klímová: Ruská invaze na Ukrajinu: Přichází nová vlna investičních sporů?
  12. Eliška Flídrová: Dočasná ochrana pro osoby prchající před válkou na Ukrajině
  13. Elia Černohlávková: Evropská komise schválila návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti
  14. Ondřej Svoboda: Síť Národních kontaktních míst OECD pokračuje v expanzi
  15. Nikola Kurková Klímová: Krok vpřed v boji proti klimatickým změnám? Shell je povinen snížit emise CO2 o 45 %
  16. Pavel Ondřejek: ČERVÍNEK, Zdeněk: Metoda proporcionality v praxi Ústavního soudu
  17. Natalie Illková: Zahájení 76. zasedání Valného shromáždění OSN
  18. Alla Tymofeyeva: STOCKHOLM NAŽIVO: se syndromem nebo bez
  19. Zuzana Durajová: Veřejný ochránce práv představil návrh indikátorů pro sledování implementace Úmluvy o právech osob s postižením
  20. Ondřej Svoboda: Japonská vláda prozkoumá dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích

Dříve publikované články najdete v jednotlivých odborných rubrikách a také v archvivu našich Bulletinů.


Aktuální číslo: Studie z lidských práv č.14

Ochrana žen a dětí v mezinárodním právu
Pavel Šturma, Milan Lipovský (eds.) a kol.

Studie z lidských práv č.14
Ochrana žen a dětí v mezinárodním (a nejen mezinárodním) právu je bezesporu významná oblast práva. Právě tomuto tématu se během své kariéry věnovala a věnuje paní docentka PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc., která napsala a vydala celou řadu tematicky zaměřených publikací. V roce 2019 se katedra mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumné centrum pro lidská práva UNCE rozhodly uspořádat symposium za přítomnosti paní docentky a za účelem diskuse nad těmito zajímavými oblastmi. 
 
Publikace je výsledkem zmíněného symposia a má za cíl dále přispět k rozvoji české literatury o ochraně žen a dětí, kterou z velké části vytvořila právě paní docentka.

O projektu 

UNCE – Výzkumné centrum pro lidská práva (Research Centre for Human Rights at the Charles University in Prague) je projektem Univerzity Karlovy při její  Právnické fakultě , která je předním pracovištěm v oboru právo a právní věda v ČR a má široké kontakty na významná zahraniční pracoviště. 

Vznik centra pro lidská práva má v první etapě především stimulovat vědeckou diskusi týkající se teoretických základů a metod výzkumu lidských práv. V rámci širšího výzkumného týmu centra se pak mohou formovat užší skupiny zaměřené na dílčí témata výzkumu. Zároveň bude podporovat pravidelné výměny názorů v rámci mezioborově složeného týmu. UNCE je platformou pro společný výzkum mladších i starších odborníků z různých pracovišť.

Dynamika v dané oblasti výzkumu se projevuje v rovině jak obsahové, tak strukturální. Na mezinárodní úrovni (ale nejenom na ní) se objevuje otázka tzv. nových lidských práv. Na vnitrostátní úrovni jde o pokračující výzkum vztahu textu lidskoprávních katalogů a jejich významového obalu, založeného judikaturou. Zde se nabízí i srovnávání přístupů mezi různými státy napříč právními kulturami, a to jak v současnosti, tak v historické perspektivě.


Jsme členem mezinárodní akademické sítě AHRI

Od září roku 2015 je VCLP/UNCE členem mezinárodní akademické sítě   Association of Human Rights Institutes (AHRI), což je síť 80 členských institucí, které realizují výzkumné a výukové aktivity v oblasti lidských práv. 




Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,

Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra


Tel.: +420 221 005 439


Novinky

1. listopadu 2022

Vyšlo nové číslo Bulletinu
 VCLP č.3/2022 .

 

 


United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: